reklama

Pias (19) je mladý uprchlík z Iráku, který zpočátku dával v Maďarsku na odiv svou znalost angličtiny. Po čtyřech měsících v záchytném táboře je ale němý kvůli strachu a nejistotě, píše deník. Pias patří k těm migrantům, kteří maďarské vládě zaplatili 1200 eur, aby byli přemístěni z detence do nějakého lepšího  zařízení. Teď má obavy, že kvůli novému zákonu bude opět poslán zpět.

Důsledky nového nařízení jsou podle deníku obzvláště nevýhodné pro uprchlíky jako je Pias. Iráčan do Maďarska přišel jako uprchlík v loňském roce a byl poslán do jednoho ze zadržovacích středisek – podle kritiků jde spíše o vězení. Pak přijal možnost výměnou za platbu, oficiálně popisovanou jako „kauci", přejít do mírnějšího zařízení. Protože se ale jeho žádost o azyl stále zpracovává, mohl by o svůj současný domov podle nového zákona přijít. Pak by se musel vrátit do detence.

Pro Piase by to bylo dvojnásobně krutá rána, protože před zaplacením „kauce" žil v centru v Kormendu, nedaleko maďarské západní hranice s Rakouskem. Skupiny pro lidská práva tvrdí, že podmínky tam jsou nehumánní. V podstatě jde jen o stany v areálu policejní akademie, kam nemá veřejnost ani novináři přístup.

Aktivisté jednání Maďarska odsuzují, poukazují na to, že zadržení jsou často posíláni do zařízení, která jsou velmi primitivní. Hotovost, kterou migranti zaplatili, je oficiálně označena jako kauce, a teoreticky bude vrácena, pokud žadatelé o azyl splnili slib, že neuprchnou přes hranice do jiného členského státu EU. „Maďarská vláda profituje z vybírání kaucí od lidí, kteří chtějí být přesunuti z uzavřených zadržovacích středisek jako je Kormend, kde není co dělat, a dokonce tam ani nejde správně topit," říká Marta Pardaviová, spolupředsedkyně Maďarského helsinského výboru. „Je to cynický a nechutné."

„Je pravda, že máme strach z maďarské vlády, protože by nám mohla vzít naše dokumenty," přiznává Afridi Sohel Khan (42), pákistánský uprchlík z Tálibanem ovládané oblasti, jehož pětiletá doplňková ochrana vyprší za několik týdnů. „Myslím, že je to velmi smutná zpráva pro uprchlíky a ty, kteří hledají lidská práva," dodal. „Nejsme teroristé a nejsme zločinci. Nepřišel jsem do Maďarska kvůli dobrému životu, ale proto, že jsem měl v Pákistánu problémy. Tady nemáme žádný život.“

Farhad Osmani (19), který opustil Írán, protože neměl íránské občanství kvůli tomu, že jeho rodiče byli afghánští uprchlíci, byl více otevřený. „Jestli se pokusí poslat mě do vězení, budu nucen uprchnout do jiné země, jako je Rakousko nebo Německo," přiznává.

Andras Rákos, maďarský sociální pracovník, tvrdí, že situace se pro EU změnila v morální otázku. „Velmi se o tyto lidi obáváme. Už tak mají dost problémů a to, co jim vláda dělá, je to velká ostuda,“ řekl. „Ale velká otázka je, proč EU dovolila, aby se to stalo? Když vidí, že to, co se děje v Maďarsku, je proti hodnotám EU, neměli by této vládě poslat peníze. Poté, co zastaví posílání peněz, bude mít vláda velký problém a lidé ji nebudou volit,“ dodává.

Maďarský premiér Viktor Orbán před několika dny prohlásil, že Maďarsko si musí zachovat svou etnickou homogenitu, protože přílišné mísení národností totiž přináší jen problémy. Vysmál se také liberálním západoevropským zemím. „Pouštíme dovnitř jen opravdové uprchlíky. Němci, Nizozemci, Francouzi a Italové, vyděšení politici a novináři zde v Maďarsku chtějí najít Evropu, o kterou přišli ve své vlasti,“ udeřil.

Aktivisté se domnívají, že Orbán záměrně opovrhuje evropskými zákony, které požadují, aby byl každý azylový případ bude posuzován individuálně. Nová taktika má podle nich pomoci maďarské domácí politické agendě a podpořit Orbánovu stranu ve volbách, které se budou konat příští rok. Zároveň prý vysílá signál přibližně 7 tisícům uprchlíků, kteří v současné době doufají, že se dostanou do EU ze Srbska, aby to ani nezkoušeli.

„Zastaví se také navracení žadatelů o azyl zpět do Maďarska podle dublinských nařízení, což je nesmírně důležité," řekla Pardaviová z Maďarského helsinského výboru. „To popírá základy evropské azylové politiky. A způsobuje to vážné bolesti hlavy evropským institucím a politikům."

Je to také problém pro žadatele o azyl, kteří se bojí, že se dostanou do stejných podmínek, ze kterých uprchli. „Měl jsem strach z vlády v Íránu," řekl John, 33letý íránský křesťanský konvertita a prodemokratický aktivista, který opustil zemi v roce 2014 poté, co se dozvěděl, že se ho úřady pokouší zatknout. „Mohly mi vzít můj život, mou rodinu, práci. Ale mohu říci jménem všech uprchlíků a žadatelů o azyl tady, že máme strach i z maďarské vlády. Bojíme se o naši budoucnost a dokumenty, které nám dala vláda. Cítíme Maďarsko, že nemá v Evropě dobrou budoucnost, a byl jsem v šoku, když jsem tady nedávno viděl Vladimira a Putina. Viděl jsem ho jako vraha. Je to pro nás nebezpečná doba. Sto procent lidí má strach,“ dodává.

2 komentáře (Poslední 09.03. 12:30) Napište svůj názor

reklama