Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rovnost v islámu? Pokrytectví, muslimští imigranti jsou rasisté, zlobí se číst věřících

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Toronto - V prosinci se uskutečnila muslimská konference v Torontu. Na akci vystoupil i Hamza Yusuf, uznávaný bílý učenec, který je spoluzakladatelem Zaytuna Colledge, první muslimskou liberální vysokou školu. Yusuf vzbudil vysoké pozdvižení, když na otázku, zda-li muslimové měli spolupracovat s hnutími jako Black Lives Matters (Na černých životech záleží – hnutí, které usiluje o rasovou rovnoprávnost), řekl, že polovina vražd je spáchaných černochy na jiných černoších a že je dvakrát tolik bílých, kteří byli zabiti policií, ale o kterých nikdo nemluví. Jeho slova ukazují na vysokou míru rasového rozdělení mezi muslimy v Americe, podle magazínu The Atlantic.

„Pro černé muslimy, slyšel tohle od někoho, kterého jsme měli všichni v lásce a úctě, to byla jako studená facka do tváře," reagoval na Yusufova slova Ubaydullah Evans, výkonný ředitel American Learning Institute for Muslims, který sám je černé pleti. Podle něj Yusufovy komentáře přispívají k udržování mýtu o „černé patologii" a sklonu afroameričanů k násilí.  Prohlášení Yusufa je skutečně poněkud zavádějící: platí sice, že větší počet bílých lidí byl zastřelen policí ve srovnání s černochy, ale tato statistika nebere v úvahu počet obyvatel. Pokud se statistika takto upraví, pak vyjde najevo, že existuje větší pravděpodobnost, že černoch bude zastřelen, než je tomu u bělochů.

Yusufova stereotypní vyjádření o černých jsou příznakem hlubšího problému, který trápí muslimskou komunitu v USA – a to rasové rozdělení. Ačkoliv černí muslimové představují skoro jednu třetinu všech muslimů v USA podle Pew Research Center, američtí muslimové jsou většinou v médiích reprezentováni jako arabští či jihoasijští imigranti. Skutečně, podle Pew je 61% muslimů jsou imigranti, dalších 17% jsou děti přistěhovalců. Přistěhovalecká vlna byla umožněna po roce 1960 díky odstranění rasových omezeních. Tento akt by nebyl možný bez důkladné práce černých muslimů a jiných účastníků v hnutích za občanská práva. Je proto jistou ironií, že dnes vládne rasové napětí mezi muslimskými komunitami přistěhovalců a komunitami nepřistěhovalců,  kteří jsou většinou černí. Podle Evanse problémem americkým muslimů není bílý rasismus, ale sociální rasismus od lidí arabského nebo jihoasijského původu.

Muslimský rasismus

Příkladem takového otevřeného rasismu je neochota arabských a jihoasijských muslimů, aby jejich děti si vzali černé muslimy, tvrdí Saba Maroofová, muslimská psychiatrička, které se takovýto případ stal. Imám z Dallasu Omar Suleiman, jenž je sledován početnou on-line komunitou, rasistické myšlení imigrantských muslimům přičítá jejich komfortní zóně. Jako každá nová přistěhovalecká komunita si i imigrantští muslimové založili vlastní mešity a komunitní centra a oddělili se od části muslimské americké populace na základě vlastního etnického původu a sociálního postavení. Je pro ně pak velmi snadné, díky takřka nulové zkušenosti s černými muslimy, si osvojit rasistické představy o nich.

Mezi nečernými muslimy se objevuje tendence považovat problémy, které mají vliv na  černochy – a v podstatě i samotné černé muslimy – za nedostatečně muslimské. Zatímco sociální problematika v Palestině, Čečensku, Kašmíru, Saúdské Arábii nebo kdekoliv jinde jsou považovány za „islámské záležitosti“, otázky ekonomické nespravedlnosti, recidivity, rasismu, integrace odsouzenců jsou považovány za „nelegitimní islámské záležitosti, upozorňuje Evans.

Černí muslimové díky tomu nejsou bráni jako vhodné autority. „Jsme často zpochybňováni, podrýváni, a žádáni, abychom přivedli jiné odborníky jako hlas autority," říká Asha Noor, bývalá vůdkyně kampaně proti islamofobii Take on Hate somálského původu. Ačkoliv tři ze sedmi zemí zahrnutých v Trumpově protiimigračním zákazu jsou z Afriky – Libye, Súdán a Somálsko, málokdy lidé z těchto zemí vystupují v médiích.

Spojenci či nepřátelé?

Někteří muslimové věří, že není nyní vhodný čas mluvit o islámském rasismu nyní, když  všichni muslimové čelí náporu protiislámských nálad. Tento problém ale výrazně zasahuje do snah muslimů společně promluvit proti vůči islámu nepřátelské politice Donalda Trumpa. Ilustrující je v tomto ohledu neúčast některých černých muslimů na protitrumpovských demonstracích, odehrávajících se na letištích kvůli Trumpově zákazu obyvatelů sedmi muslimských zemí vstoupit do USA. A jak upozorňuje Margari Hillová, spoluzakladatelka Muslim Anti-Racism Collaborative a černá muslimka, to funguje i opačným směrem. Na demonstracích Black Lives Matters proti vysokému počtu zabitých černochů se nenajde příliš blízkovýchodních či jihoasijských muslimů, říká.

Nicméně, mezi některými černými muslimy se probouzí jakési politické svědomí, co se týká imigrace. Zatímco Obama používal méně vyhrocenou rétoriku, když mluvil o imigraci, jeho administrativa i tak odstranila velký počet nelegálních imigrantů ze Spojených států. „Věci, které byly neviditelné pro mnohé z nás, kteří mají výsadu být nepřistěhovalci, teď vidíme,“ vysvětluje Hillová, kde se bere reflexe imigrace ze strany černých muslimů.

Na lednovém Pochodu žen byl viditelným symbolem muslimského vlastenectví červený, bílý a modrý hidžáb. Černí muslimové ale se s tím neztotožňují. Narozdíl od muslimských imigrantů, nevidí Ameriku jako zemi příležitostí. Jejich historická zkušenost je mnohem komplikovanější. Současná vlna islamofobie vede k tomu, že podobný kritický pohled začínají mít i muslimští imigranti. Nyní už není možné, aby si splnili své americké sny o dobrém životě v pěkné čtvrti a plném splynutí s bílou Amerikou, tvrdí Evans. První rána této aspiraci bylo 11.9,“ říká, „a s Trumpovým vítězstvím ve volbách, já si opravdu myslím, že to je ukončený.“ Paradoxně, islamofobie dokázala spojit černé a imigrantské muslimy, ne v tom, že se spojili proti společnému nepříteli, ale že jejich životní vyhlídky jsou stejně mizerné.

Témata:  muslimové černoši rasismus

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.