reklama

„Pro černé muslimy, slyšel tohle od někoho, kterého jsme měli všichni v lásce a úctě, to byla jako studená facka do tváře," reagoval na Yusufova slova Ubaydullah Evans, výkonný ředitel American Learning Institute for Muslims, který sám je černé pleti. Podle něj Yusufovy komentáře přispívají k udržování mýtu o „černé patologii" a sklonu afroameričanů k násilí.  Prohlášení Yusufa je skutečně poněkud zavádějící: platí sice, že větší počet bílých lidí byl zastřelen policí ve srovnání s černochy, ale tato statistika nebere v úvahu počet obyvatel. Pokud se statistika takto upraví, pak vyjde najevo, že existuje větší pravděpodobnost, že černoch bude zastřelen, než je tomu u bělochů.

Yusufova stereotypní vyjádření o černých jsou příznakem hlubšího problému, který trápí muslimskou komunitu v USA – a to rasové rozdělení. Ačkoliv černí muslimové představují skoro jednu třetinu všech muslimů v USA podle Pew Research Center, američtí muslimové jsou většinou v médiích reprezentováni jako arabští či jihoasijští imigranti. Skutečně, podle Pew je 61% muslimů jsou imigranti, dalších 17% jsou děti přistěhovalců. Přistěhovalecká vlna byla umožněna po roce 1960 díky odstranění rasových omezeních. Tento akt by nebyl možný bez důkladné práce černých muslimů a jiných účastníků v hnutích za občanská práva. Je proto jistou ironií, že dnes vládne rasové napětí mezi muslimskými komunitami přistěhovalců a komunitami nepřistěhovalců,  kteří jsou většinou černí. Podle Evanse problémem americkým muslimů není bílý rasismus, ale sociální rasismus od lidí arabského nebo jihoasijského původu.

Muslimský rasismus

Příkladem takového otevřeného rasismu je neochota arabských a jihoasijských muslimů, aby jejich děti si vzali černé muslimy, tvrdí Saba Maroofová, muslimská psychiatrička, které se takovýto případ stal. Imám z Dallasu Omar Suleiman, jenž je sledován početnou on-line komunitou, rasistické myšlení imigrantských muslimům přičítá jejich komfortní zóně. Jako každá nová přistěhovalecká komunita si i imigrantští muslimové založili vlastní mešity a komunitní centra a oddělili se od části muslimské americké populace na základě vlastního etnického původu a sociálního postavení. Je pro ně pak velmi snadné, díky takřka nulové zkušenosti s černými muslimy, si osvojit rasistické představy o nich.

Mezi nečernými muslimy se objevuje tendence považovat problémy, které mají vliv na  černochy – a v podstatě i samotné černé muslimy – za nedostatečně muslimské. Zatímco sociální problematika v Palestině, Čečensku, Kašmíru, Saúdské Arábii nebo kdekoliv jinde jsou považovány za „islámské záležitosti“, otázky ekonomické nespravedlnosti, recidivity, rasismu, integrace odsouzenců jsou považovány za „nelegitimní islámské záležitosti, upozorňuje Evans.

Černí muslimové díky tomu nejsou bráni jako vhodné autority. „Jsme často zpochybňováni, podrýváni, a žádáni, abychom přivedli jiné odborníky jako hlas autority," říká Asha Noor, bývalá vůdkyně kampaně proti islamofobii Take on Hate somálského původu. Ačkoliv tři ze sedmi zemí zahrnutých v Trumpově protiimigračním zákazu jsou z Afriky – Libye, Súdán a Somálsko, málokdy lidé z těchto zemí vystupují v médiích.

Spojenci či nepřátelé?

Někteří muslimové věří, že není nyní vhodný čas mluvit o islámském rasismu nyní, když  všichni muslimové čelí náporu protiislámských nálad. Tento problém ale výrazně zasahuje do snah muslimů společně promluvit proti vůči islámu nepřátelské politice Donalda Trumpa. Ilustrující je v tomto ohledu neúčast některých černých muslimů na protitrumpovských demonstracích, odehrávajících se na letištích kvůli Trumpově zákazu obyvatelů sedmi muslimských zemí vstoupit do USA. A jak upozorňuje Margari Hillová, spoluzakladatelka Muslim Anti-Racism Collaborative a černá muslimka, to funguje i opačným směrem. Na demonstracích Black Lives Matters proti vysokému počtu zabitých černochů se nenajde příliš blízkovýchodních či jihoasijských muslimů, říká.

Nicméně, mezi některými černými muslimy se probouzí jakési politické svědomí, co se týká imigrace. Zatímco Obama používal méně vyhrocenou rétoriku, když mluvil o imigraci, jeho administrativa i tak odstranila velký počet nelegálních imigrantů ze Spojených států. „Věci, které byly neviditelné pro mnohé z nás, kteří mají výsadu být nepřistěhovalci, teď vidíme,“ vysvětluje Hillová, kde se bere reflexe imigrace ze strany černých muslimů.

Na lednovém Pochodu žen byl viditelným symbolem muslimského vlastenectví červený, bílý a modrý hidžáb. Černí muslimové ale se s tím neztotožňují. Narozdíl od muslimských imigrantů, nevidí Ameriku jako zemi příležitostí. Jejich historická zkušenost je mnohem komplikovanější. Současná vlna islamofobie vede k tomu, že podobný kritický pohled začínají mít i muslimští imigranti. Nyní už není možné, aby si splnili své americké sny o dobrém životě v pěkné čtvrti a plném splynutí s bílou Amerikou, tvrdí Evans. První rána této aspiraci bylo 11.9,“ říká, „a s Trumpovým vítězstvím ve volbách, já si opravdu myslím, že to je ukončený.“ Paradoxně, islamofobie dokázala spojit černé a imigrantské muslimy, ne v tom, že se spojili proti společnému nepříteli, ale že jejich životní vyhlídky jsou stejně mizerné.