Rusové oslavují anexi Krymu jako hrdinný čin. Ale vlastně je to propadák, zní z Ruska

Zatímco některé oblasti budou slavit podle svých tradic – v Jakutsku se například budou pořádat jelení závody, jiné akce budou výrazně nacionalistické. Murmansk, přístavní město na severozápadě Ruska, připravuje flashmob s názvem „Krym - Rusko, navždy!" a bude rozdávat balónky v barvě ruské trikolory.

„Tři roky poté, co Moskva oficiálně anektovala Krym, se stále objevují následky - Ukrajina se stále utápí v konfliktu, napětí mezi Kyjevem a Moskvou je stále vysoké a západní sankce pořád platí - a to navzdory očekávání, že jakmile se Donald Trump stane prezidentem, budou zrušeny,“ shrnuje The Moscow Times.

„Z ekonomického hlediska byla anexe byl propadák. V roce 2017 Krym obdrží zhruba 98 miliard rublů z federálního rozpočtu. To jej dostává na stejnou úroveň jako nejnákladnější regiony, jako je Čečensko a Ingušsko. Nutné jsou obrovské investice do infrastruktury, jako je modernizace letiště v Simferopolu nebo stále ještě probíhající výstavby Kerčského mostu. Pokud Krym přežil, je to jen díky obřím infuzím vládních peněz,“ uvádí deník.

Obyvatelé poloostrova si podle něj začínají uvědomovat, že změna režimu bující korupci nevyléčí. „Lidé věřili v pohádky, mysleli, že někdo přijde a život bude skvělý,“ cituje list osmadvacetiletou obyvatelku města Jalta, která promluvila pod podmínkou zachování anonymity. „Ale na vedoucích místech jsou stále ti samí lidé, jako tomu bylo, když jsme byli pod Ukrajinou. Jen si plní kapsy.“

„Denní nepříjemnosti způsobené anexí jsou stále patrné. Poloostrov je stále částečně závislý na Ukrajině. Nedostatek energií, který zachvátil Krym v zimě roku 2015, se sporadicky vrací, říkají místní obyvatelé. MasterCard a Visa tu stále nefungují. Ruská alternativa je většinou symbolická - národní platební systém Mir nemůže být použit pro mezinárodní transakce,“ uvádí The Moscow Times.

I nadále se objevují zprávy o porušování lidských práv. Krymští Tataři si stále stěžují perzekuce ze strany ruských úřadů. Novinář rádia Svobodná Evropa Mykola Semena je obviněn ze separatismu za článek, který napsal v roce 2015. Od loňského roku Federální bezpečnostní služby (FSB) loví „ukrajinské sabotéry." Několik zadržených osob tvrdí, že bylo mučeno.

Mezi obyčejnými obyvateli však rozdíly mezi těmi, kdo podporovali Kyjev, a těmi, kteří podporovali Moskvu a anexi, většinou vybledly. „Moje sestra na Ukrajině mi říkala, že jsem separatista, ale teď je už méně kategorická," přiznává obyvatelka Jalty, která sama s anexí nesouhlasila. „Lidé pochopili, že je to jen politika, a že ve skutečnosti jsme jeden národ,“ tvrdí.

Skutečností je, že obyvatelům Krymu nezbývá nic jiného, než se přizpůsobit. Alexej Levinson z výzkumného centra Levada říká, že neexistuje žádná chuť k obrácení politiky. „Většina Rusů má pocit, že anexe vyléčila trauma pádu Sovětského svazu a udělala z Ruska znovu supervelmoc," říká Levinson.

Připojení Krymu je vnímáno jako hrdinný čin – je na druhém místě hned za vítězstvím Sovětů nad nacistickým Německem. Rusové jsou ochotni snést ekonomické a politické náklady, vysvětluje výzkumník. „Krym je v lize vlastních lidí. Putinovi by nikdy nebylo odpuštěno, kdyby se jej vzdal,“ myslí si.

„Krym katapultoval Putinovo hodnocení na nejvyšší úroveň všech dob a upevnil politickou krajinu kolem národní myšlenky známé jako „krymský konsensus". Prezidentské volby v příštím roce – pravděpodobně se budou konat na čtvrté výročí anexe, tedy 18. března 2018 - ukáží, zda tento konsenzus může přežít další rok,“ dodává deník.

Témata:  Krym,  Rusko,  Ukrajina