Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Barceloně se demonstrovalo proti odtržení od Španělska

Vlajka Španělska
Vlajka Španělska
Foto: Pixabay

Barcelona - Ne všichni Katalánci si přejí odtržení od Španělska. Do ulic Barcelony v neděli vyšly tisíce lidí, kteří nesouhlasí se separatisty. Vláda v Madridu snahy Katalánska o samostatnost dlouhodobě odmítá s tím, že to odporuje ústavě. Podle průzkumů jsou Katalánci ohledně odtržení dlouhodobě rozděleni zhruba půl napůl.

Účastníci této, podle listu ABC neobvyklé, akce nesli španělské i katalánské vlajky a hesla jako "obnovit svobodu, demokracii a soužití" nebo "Barcelona navždy španělská". Podle organizátorů manifestace Katalánské občanské společnosti (SCC) se sešlo asi 15.000 lidí. Městská policie počet demonstrantů odhadla na 6500.

Proces, který předloni odstartoval katalánský parlament a na jehož konci by měl být tento autonomní region španělského království samostatný, označili demonstranti za "ústavní převrat".

Katalánský parlament, v němž mají většinu separatistické strany, v listopadu 2015 schválil rezoluci požadující referendum o nezávislosti Katalánska. V další rezoluci, z loňského října, katalánští poslanci odhlasovali, že by se plebiscit měl konat nejpozději letos v září. Obě tyto rezoluce posléze anuloval španělský ústavní soud.

Katalánskému expremiérovi Arturu Masovi tento měsíc katalánský nejvyšší soud zakázal na dva roky vykonávat politickou činnost. Mas a dvě ministryně byli odsouzeni za to, že v listopadu 2014 ignorovali zákaz španělského ústavního soudu o referendu a uspořádali v Katalánsku nezávazné lidové hlasování. V něm se pro nezávislost vyslovilo asi 80 procent hlasujících, účast ale činila jen zhruba 40 procent.

Témata:  Katalánsko Španělsko demonstrace ve Španělsku

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.