Řím - V paláci na římském Kapitolu se dnes scházejí premiéři a prezidenti 27 států Evropské unie, aby světu i často nedůvěřivým občanům vlastních zemí demonstrovali vůli pokračovat společně i v budoucnosti. Na stejném místě před 60 lety zástupci šesti západoevropských zemí podepsali smlouvy, které znamenaly začátek evropské integrace. Neformální summit se za přísných bezpečnostních opatření koná jen čtyři dny před tím, než Velká Británie formálně oznámí svůj úmysl z Evropské unie odejít.
"Evropa je naší společnou budoucností," stojí v návrhu prohlášení, které by dnes měli šéfové států a vlád v Římě podepsat.
Dnešní schůzka je připomínkou šesti desetiletí, která uplynula od chvíle, kdy tehdejší západní Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko podepsaly v Palazzo dei Conservatori takzvané římské smlouvy, tedy dohody o vytvoření Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).
V roce 1957, jak v pátek večer připomněl prezidentům a premiérům papež František, byly evropské země po hrůzách druhé světové války odhodlány strhnout bariéry a začít intenzivně spolupracovat.
Často opakované heslo o "stále těsnější unii" však o šest desítek let později v situaci nadcházejícího brexitu a sílící skepse evropské veřejnosti vůči stávající podobě unijního projektu nahrazují úvahy o vícerychlostní Evropě, tedy různé rychlosti spolupráce unijních zemí.
Východoevropské státy - včetně České republiky - se k podobné možnosti stavějí skepticky v obavách, že důsledkem by bylo jejich vyloučení z některých důležitých rozhodování.
Zmiňují ji naopak politici západoevropských, "původních" unijních zemí. Například zástupci trojice států Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Jejich premiéři na posledním řádném unijním summitu pozvali k jednání o budoucnosti EU do Nizozemska své partnery z visegrádské skupiny, tedy šéfy vlád Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky.
Diplomaté ovšem připomínají, že už nyní jsou mezi zeměmi EU rozdíly - některé platí eurem a jiné ne, některé jsou částí schengenského prostoru a jiné nikoliv, některé mají dojednané různé výjimky a jiné spolu úžeji spolupracují v konkrétních oblastech.
Kompromisní verze textu deklarace, kterou by měli už brzy všichni státníci přítomní v Římě podepsat, zmiňuje, že mohou stejným směrem postupovat v případě potřeby různým tempem a s různou intenzitou s tím, že k vyššímu stupni integrace bude možné se přidat i později.
"My jsme velmi bojovali o konkrétní formulace v prohlášení, abychom nepřipustili, že by toto prohlášení mohlo být interpretováno jako souhlas s vícerychlostní Evropou. My ho takto nevnímáme, vnímat ho takto nebudeme," řekl novinářům k tématu český premiér Bohuslav Sobotka. V zájmu České republiky je podle něj Evropa jednotná a soudržná. V důležitých oblastech, jako je fungování společného evropského trhu či bezpečnost, by podle něj mělo rozdílů ubývat a EU by v nich měla být schopna spolupracovat na základě vzájemné shody států.
Přesto i český premiér připouští, že diskuse o různých rychlostech integrace v EU nyní přítomna je a stejně tomu bude i v dalších měsících a letech. Česká republika si bude moci vybrat, v jakých oblastech posílené spolupráce mezi členskými zeměmi bude chtít být účastna.
Římskou deklaraci by dnes měli podepsat všichni přítomní šéfové států a vlád unijních zemí přesto, že polská premiérka Beata Szydlová nebo řecký ministerský předseda Alexis Tsipras do poslední chvíle dávali najevo, že text málo zohledňuje jejich národní potřeby.
V Římě panují v souvislosti se schůzkou přísná bezpečnostní opatření, v ulicích jsou tisíce vojáků a policistů. Široká bezpečnostní zóna v centru zasahuje do oblastí, které jsou obvykle zaplněny turisty. Místní lidé se dnes centru vyhýbají, uzavřeny jsou některé stanice metra. V souvislosti se schůzkou očekává italská metropole několik demonstrací a protestů.
Související
19. listopadu 2024 17:54
29. října 2024 21:03
27. října 2024 10:41
20. října 2024 19:59
19. října 2024 21:07
4. října 2024 16:40