Rakouský přístup k migrační krizi způsobí humanitární katastrofu, stojí v otevřeném dopise do Vídně

V dopise se mimo jiné píše, že Rakušané žijící a pomáhající v Řecku jsou hluboce znepokojeni kvůli situaci v zemi, a proto apelují na rakouskou vládu, aby se tváří v tvář migrační krizi zachovala zodpovědně. „Místo, aby hodila blinkry a předstírala, že uzavřením hranic problém zmizí, musí se situace řešit na úrovni nejvyšších zástupců Evropské unie," vzkazují do vlasti dobrovolníci.

Připomínají také, že i přestože v Sýrii momentálně panuje příměří, válka pokračuje a že vyděšení obyvatelé jsou stále uvězněni mezi dvěma bojovými frontami, a proto hledají útočiště jinde. „Zatímco sousední země Sýrie nesou hlavní nápor, otrlá reakce rakouské vlády, jedné z nejbohatších zemí světa, nás zahanbuje. Rakouští politici tvrdí, že naše země přijala více uprchlíků než většina ostatních. Ale pohled na fakta z evropského jihu dokazuje, že je toto prohlášení fatálně špatné a zkresluje údaje," uvedli ti, kteří uprchlíkům pomáhají.

Přenesení řešení uprchlické krize na Atény tím, že bude zvyšován tlak na Řecko, je podle nich kontraproduktivní, nerealistické a nezodpovědné. „Rakouská ministryně vnitra tvrdí, že 'to skoncuje s nebezpečnými cestami po celém Středomoří'. 'Ne, paní ministryně, to neskoncuje!'. Desítky lodí se dostávají denně k řeckým břehům, přepravují přes tři tisíce lidí denně. Nevýslovná hrůza z války, beznaděj v sousedních zemích a touha setkat se s rodinnými příslušníky, jsou silnou motivací pro ty, kteří nemají co ztratit a riskují cestu k evropským břehům. Co je může zastavit? Pobřežní hlídky? Válečné lodě? Zdi? Ostnatý drát? Žádné z těchto opatření bude mít žádný vliv, pokud neskončí válka. V opačném případě se budou traumatizovaní, terorizování lidé i nadále snažit uniknout jejich utrpení," píší dobrovolníci.

Evropané, kteří podle nich na vlastní oči nevidí, co se děje a nesdílí ani ty nejzákladnější hodnoty, jsou prý zaneprázdněni stavěním „hrozivých pevností". Evropa podle nich nemá jinou možnost, než čelit katastrofální situaci ve válkou zmítaných zemích a pomáhat lidem znovu vybudovat jejich životy. „To bude vyžadovat předvídavost, moudrost a vůli přesvědčit pochybovače (a voliče). V opačném případě budeme stát tváří v tvář generaci vyrůstající ve válečné národy, které nebudou cítit nic jiného než nejhlubší frustraci a nepřátelství vůči Evropě a jejím 'hodnotám'," myslí si signatáři dopisu.

Připomínají, že Řecko je mnohdy hanlivě označováno jako slabý článek Evropy. Teď navíc země čelí takovým problémům, se kterými by se podle autorů dopisu nedokázala vypořádat ani rakouská vláda. „Řečtí dobrovolníci ve spolupráci s řeckými nevládními a mezinárodními organizacemi všemi silami zachraňují lidské životy uprchlíků, poskytují lékařskou péči, jídlo a útěchu potřebným. Jak se můžeme ptát, jestli může země, která je sama na kolenou, ekonomicky i společensky, zvládnout tuto situaci? V průběhu roku 2015 přišlo do Řecka 856.000 lidí. V době psaní tohoto dopisu to bylo dalších 200.000, a 410 lidí se utopilo nebo je pohřešováno. Jak to mohou Řekové, zbídačení a chudí, zvládnout?" ptají se dobrovolníci.

Poukazují také na to, že kapacity osobních lodí mezi řeckými ostrovy jsou momentálně využívány k přepravě uprchlíků, čímž se výrazně snižují kapacity pro turisty. Na ostrovech proto v průběhu roku 2016 podle odhadů klesnou příjmy z turistického ruchu o 80 procent. „Také jsme se divili, jak je možné, že na nedávnou konferenci o uprchlících ve Vídni nebyli pozváni zástupci země, která je jimi nejvíce ovlivněna. Byl to trest za zjevnou neschopnost Řecka zabezpečit své námořní hranice, za jeho politiku pouštění uprchlíků dál, nebo za nedostatek spolupráce?" nechápou ti, kteří v Řecku žijí.

„Pokud chce Rakousko pokračovat v jednostranném úplném boji proti uprchlíkům, zapíše se naše malá země do historie jako spouštěč humanitární katastrofy," tvrdí dobrovolníci. Rakousko prý dokáže své hranice snadno bránit ploty, Řecko s více než 2 tisíci ostrovy a 14 tisíci kilometry pobřeží tak lehkou práci nemá. Řecko a jeho ekonomika podle nich potřebují masivní pomoc, aby se zvedlo na nohy.

„Jsme v hlubokých rozpacích kvůli krátkozraké vizi, kterou rakouská vláda hystericky zvolila. Apelujeme na rakouskou vládu, aby jednala rozumně, použila zdravý rozum a úsudek a aplikovala principy lidských práv. Krátké neo-nacionalistické řešení by nemělo mít v Evropě 21. století místo. To je to nejmenší, co dlužíme naší historické minulosti," dodávají.

Témata:  uprchlíci,  Řecko,  Rakousko