Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maďarská vesnice zakázala mešity a burky. Ústavní soud byl ale proti a nařízení zrušil

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Budapešť - Jihomaďarská vesnice Ásotthalom si loni v listopadu kvůli migrační krizi odhlasovala zákaz mešit, burek a zahalujících šátků. Ústavní soud dnes toto rozhodnutí zrušil.

Nejvyšší justiční instance Maďarska dospěla k závěru, že opatření porušuje ústavou zaručené svobody slova a náboženského vyznání.

Podle starosty Ásotthalomu Lászlóa Toroczkaie bylo schválení příslušné vyhlášky motivováno ochranou "společnosti a tradic" obce před jakýmkoli plánem EU na rozmístění žadatelů o azyl mezi svých 28 členských států.

Ásotthalom leží u samé hranice se Srbskem a je velkou vstupní branou pro migranty na takzvané balkánské trase. Toroczkai hned od počátku důrazně podporoval stavbu plotů na maďarských hranicích.

Na základě nového zákona v Maďarsku od 28. března zadržují všechny žadatele o azyl ve dvou kontejnerových táborech u hranice se Srbskem, a to až do definitivního vyřízení jejich žádostí. Opustit tábory u obcí Röszke a Tompa by migranti mohli pouze směrem do Srbska nebo Chorvatska. Za jižní hranice Maďarska bude policie moci deportovat i ty běžence, které zadrží na území státu bez povolení opustit záchytný tábor. Nové zákonné opatření o zadržování v táborech na hranici se týká i nezletilých ve věku 14 až 18 let, kteří přijdou do země bez doprovodu dospělého.

Témata:  Maďarsko muslimové uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:50

Počasí v Česku bude tropické. Nejvíce se ochladí po ránu v údolích

Na škaredé letní počasí si mnozí lidé stěžovali v nedávné době. Tento týden bude úplně jiný. Do Česka totiž dorazí tropy, které vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Víkend má znamenat návrat k příjemnějším teplotám. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.