Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

HDP poroste zhruba o 2,6 procenta ročně, koruna posílí, předvídá ministerstvo financí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

Praha - Česká ekonomika v následujících letech poroste tempem kolem 2,6 procenta ročně, v roce 2020 by pak měl růst zpomalit na 2,4 procenta. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí.

Letos i příští rok by podle materiálu měl být růst ekonomiky tažen výdaji na konečnou spotřebu vlády i domácností. Zároveň odhady počítají s posilováním koruny až pod hranici 25 korun za euro.

Letos by měl podle průzkumu hrubý domácí produkt stoupnout o 2,6 procenta, příští rok zrychlit na 2,7 procenta a v roce 2019 zpomalit zpět na 2,6 procenta. V roce 2020 pak čekají ekonomové zpomalení na 2,4 procenta.

Samotné ministerstvo financí čeká letos i příští rok růst HDP o 2,5 procenta. Česká národní banka podle únorové prognózy čeká letos i příští rok růst HDP o 2,8 procenta. "Základní tendence vývoje v letech 2017 až 2020, s nimiž MF počítá v aktuální makroekonomické predikci, jsou s prognózami ostatních institucí konzistentní," uvedl uvedl úřad v materiálu.

Průměrná míra inflace by měla letos být podle odhadů nejvyšší, a to 2,4 procenta. V příštím roce by se pak měl v cenách projevit posilující kurz koruny a inflace klesnout na dvě procenta. V roce 2019 a 2020 by měla být 1,9 procenta.

Odhady v průzkumu přitom počítají s posílením koruny z letošních 26,6 Kč/EUR až na 24,60 Kč/EUR v roce 2020.

Témata:  Ministerstvo financí České republiky HDP ČR

Související

Aktuálně se děje

9:49

Tragická nehoda na Sokolovsku. Tři lidé nepřežili srážkou dvou aut

Mimořádně tragická nehoda se v pondělí večer stala na Sokolovsku. Tři lidé nepřežili srážku dvou osobních vozidel. Příčinou a okolnostmi nehody se zabývají policisté. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Donald Trump

Analýza

Trumpa nezastaví ani americká ústava. Nejcennější papíry demokracie se ohýbají po celém světě

Donald Trump opět rozvířil debatu o hranicích prezidentské moci, když naznačil, že by rád zůstal ve funkci i po skončení druhého období – což je podle ústavy nemožné. Jeho výroky znovu otevírají otázku, jak odolná je americká demokracie vůči autoritářským tendencím. Historie jiných zemí ukazuje, že ústava sama o sobě nestačí, pokud se ji mocní rozhodnou ohýbat ve svůj prospěch.