Otázka dalšího vztahu k Turecku nadále rozděluje EU

"Přístupová jednání s Tureckem nedávají z mého pohledu smysl. Dohoda o sousedství, která by stanovila, jak má spolupráce vypadat, by byla z mého pohledu správnou cestou," uvedl šéf rakouské diplomacie Sebastian Kurz.

Rakousko Ankaru dlouhodobě kritizuje, naposledy kvůli nedávnému referendu o ústavních změnách, v němž Turci odhlasovali výrazné posílení moci prezidenta. "Turecko se tímto lidovým hlasováním opět vzdálilo evropských hodnotám," uvedl lidovec Kurz.

"Po referendu staré Turecko, jak jsme ho znali, svobodné Turecko, prozápadní Turecko, Turecko právního státu zemřelo. A s ním de facto i přístupový proces," sdělil lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn.

Současný stav je neuspokojivý a frustrující pro obě strany, řekl dnes eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn. Podle něj je načase nastavit nová pravidla spolupráce EU s Tureckem.

Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel před ukončením přístupových jednání s Tureckem, která začala v roce 2005, varoval. EU by měla dát jasně najevo, co od Ankary čeká. Konec rozhovorů by ale podle Gabriela byl "naprosto špatnou reakcí" na vývoj v Turecku. Ankaru by to podle něj totiž vehnalo do náruče Ruska.

"Vidím jen jedinou červenou linii, a to je trest smrti," uvedl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. "Měli bychom se přestat vzájemně obelhávat," řekl slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. "U členství v Evropské unii jde o hodnoty. Tyto hodnoty je třeba prokazovat v konkrétních činech," dodal. K opatrnosti a zachování dialogu vyzvali například také Maďarsko či Litva. Na stranu zastánců pokračování jednání se přiklonila také šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Je podle ní důležité si uvědomit, že Turecko není jen kandidátskou zemí, ale také členem NATO.

Témata:  EU,  Turecko,  Rakousko