Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Atény se dohodly s věřiteli na reformách. Bez nich by Řecko nedostalo další peníze

Řecká krize
Řecká krize
Foto: Pixabay

Atény - Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos oznámil, že Atény dojednaly se zahraničními věřiteli dlouho očekávanou smlouvu o reformách, které jsou nutné k uvolnění dalších peněz ze záchranného programu.

Dohoda zahrnuje reformy v oblasti práce a energie, ale také snížení penzí a naopak zvýšení daní. Řecko nyní musí nová opatření legislativně schválit, pak budou moci ministři financí eurozóny schválit uvolnění další části peněz. Atény budou potřebovat v červenci na splacení dluhů zhruba 7,5 miliardy eur (201,5 miliardy Kč).

Řecko v rámci reforem slíbilo, že v roce 2019 sníží důchody a v roce 2020 sníží hranici pro nezdaněnou mzdu, aby tak dosáhlo úspor ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Pokud se Řecku podaří překročit stanované cíle, bude moci aktivovat soubor opatření, který kompenzuje dopad dodatečných úsporných opatření. Jeho součástí je hlavně snížení daní.

Po dnešní dohodě budou věřitelé zřejmě mezi sebou rozhodovat o střednědobých cílem přebytku primárního rozpočtu, což je důležitý ukazatel pro schválení dalšího oddlužení. Mezinárodní měnový fond (MMF) tvrdí, že Řecko nemůže udržet vysoký přebytek primárního rozpočtu, pokud nepřijme další úsporná opatření a Evropská unie mu neumožní další úlevu od dluhů. Primární rozpočet nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu.

V návrhu dokumentu, na který se odvolává agentura Reuters, MMF uvedl, že pokud Řecko příjme všechna nová opatření dohodnutá s věřiteli, může příští rok dosáhnout přebytku primárního rozpočtu 2,2 procenta HDP a v letech 2019 až 2021 se zaměřit na přebytek 3,5 procenta ročně. Pak by se přebytek mohl snížit na 1,5 procenta. Věřitelé z eurozóny se domnívají, že Řecko je v delším období schopno udržet primární přebytek 3,5 procenta HDP.

Témata:  Řecko eurozóna Mezinárodní měnový fond (MMF)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.