Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jednání dvou mocných mužů: Co nebylo řečeno v rozhovorech Trumpa s Putinem?

Jednání o Ukrajině v Minsku
Jednání o Ukrajině v Minsku
Foto: kremlin.ru

Washington - Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem o situaci v Sýrii, KLDR a boji s terorismem. Bílý dům označil rozhovory za „velmi dobré“, Kreml považuje rozhovor za „věcný a konstruktivní.“ Podle Foreign Policy je rozhovor zajímavý nejenom díky tomu, co bylo řečeno, ale i díky tomu, co nebylo řečeno.

Rozhovor, třetí mezi Trumpem a Putinem,  byl prvním od dubnového útoku USA na syrskou leteckou základnu, který způsobil zatím nejhlubší rozkol mezi USA a Ruskem. Rusko obvinilo USA, že překročilo mezinárodní právo, když zaútočilo na území suverénního státu. V rozhovoru na tyto výtky nepřišla řeč. Namísto toho se oba státníci shodli na dosti obecném závazku „„koordinace akcí Ruska a USA v boji s terorismem v kontextu syrské krize."

Podobně obecný byl jejich dialog o KLDR. Bílý dům o něm referoval jednou větou: „Nakonec mluvili o tom, jak nejlépe vyřešit velmi nebezpečnou situaci v Severní Koreji.“ Podle ruské tiskové agentury TAAS vyzval Putin svého amerického kolegu „ke zdrženlivosti a ke snížení úrovně napětí na Korejském poloostrově". Oba státníci se prý dohodli na spolupráci s cílem urovnat severokorejský problém "diplomaticky a komplexně".

Takovéto obecné, v zásadě nic neříkající dohody budoucí spolupráce nejsou ničím neobvyklým v diplomatickém jednání mezi dvěma cizími zeměmi. Jejich hlavní úloha není podávat komplexní řešení jako spíš ukázat, co diskutující země státníci považují za hlavní politické priority, a to nejenom ty přiznané, ale především i ty nepřiznané. To, jak jednotlivé země referují o těchto rozhovorech, vypovídá  mnohé o tom,  kdo je vůči komu v jaké pozici a co si od rozhovorů slibuje.

Podle magazínu The Atlantic je převaha jednoznačně na straně USA. Podle ruské agentury TAAS se státníci dohodli na „uspořádání osobní schůzky v souvislosti se summitem skupiny G20, který se uskuteční 7. a 8. června v Hamburku.“ Bílý dům o této schůzce ale vůbec neinformuje. The Atlantic se domnívá, že tato chybějící zmínka o tak potencionálně důležitém setkání naznačuje, že USA neberou Rusko jako pravého partnera, s kterým se chtějí vidět. Spíše jej vnímají jako starého známého, kterému je po poněkud plochém rozhovoru ze slušnosti řečeno, že se „zase sejdeme,“ aniž by ale tento ve vzduchu visící termín byl nějak konkretizován.

Pro Rusko, které si od nástupu Trumpa do prezidentského úřadu slibovalo zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi, je takový odtažitý přístup velkým zklamáním. Ruské elity kladou vinu na bedra amerických jestřábů, kteří nenávidí Rusko, a kteří svazují Trumpovi ruce jako „Liliputáni Gulliverovi“, tvrdí Andranik Migranyan, profesor mezinárodních vztahů v Moskvě, který je zároveň starým spolužákem ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Rusové proto spěchají na uspořádání osobní schůzky mezi oběma státníky. Domnívají se, že by mezi nimi mohla fungovat velká chemie. Podle zdroje obeznámeného s rozhovory, Rusové si od setkání slibují Trumpovu revitalizaci rusko-amerických vztahů pod dojmem Putinovi osobnosti. Proto je mezi nimi „urgentní tlak“ na co nejbližší setkání na neutrální půdě. Kreml doufal, že se tak uskuteční už v květnu. Podle The Atlantic to, že se tak stane až na mezinárodním setkání odhaluje, že USA to jako prioritu nevnímá a nevidí důvod, proč by Putin měl získat přednost. Jako ostatní světoví státníci, i Putin bude muset na setkání s Trumpem čekat.

Chybějící politická témata

Foreign Policy ale naznačuje, že Putin se nemusí cítit jako poražený. V rozhovorech nepadla ani zmínka o Ukrajinské krizi. Za Obamy byla Ukrajina velkým tématem rusko-amerických vztahů. To, že Trump se o ní ani slůvkem nezmínil, může mít několik důvodů. Buď Trump považuje KLDR a Sýrii za důležitější témata k rozhovoru nebo jeho administrativa cíleně vyloučila tuto otázku ze stolu  s cílem nepopudit Moskvu a zajistit si její spolupráci.

Absentovala též otázka lidských práv. Rusko se nyní potýká s hojně sledovanými protesty proti vládní korupci a porušování práv gayů. Organizace na ochranu lidských práv hovoří o znepokojivých incidentech porušování práva na svobodu shromažďování, jakožto i o zatýkání a dokonce i zabíjení gayů Čečensku. To, že Trump se o těchto problémech vůbec nezmínil, může znamenat, že to nevidí jako problém nebo opět to znamená, že jeho administrativa považuje spolupráci s Moskvou za natolik klíčovou, že se o těchto citlivých otázkách raději nezmiňuje, aby Rusko nepopudila. Pro Rusko to ukazuje, že sevření amerických jestřábů kolem Trumpa zřejmě není tak pevné, jak si myslí.

Témata:  Donald Trump Vladimír Putin USA

Aktuálně se děje

27. dubna 2024 19:39

27. dubna 2024 12:40

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy