reklama

Liberál Mun Če-in, syn severokorejských uprchlíků, je toho názoru, že spolupráce s KLDR je nejlepší cestou k nápravě vztahů na Korejském poloostrově.

V průmyslovém komplexu Kesong, který leží na severokorejské straně u společné hranice, pracovalo ve zhruba 120 jihokorejských továrnách více než 50.000 Severokorejců. Zóna, financovaná převážně Jižní Koreou, byla posledním symbolem spolupráce obou korejských států z dob sbližování. Mun během kampaně slíbil, že jej znovu otevře.

Pro KLDR byl Kesong důležitým zdrojem tvrdé měny, z čehož těžil hlavně úzký okruh představitelů režimu. Dělníkům byla vyplácena severokorejská měna. Díky devizám mohla KLDR také nakupovat materiál pro vývoj svého jaderného a raketového programu.

Podle Lim Ul-čchula, odborníka na KLDR na jihokorejské univerzitě Kjongnam, by nejprve Severní Korea musela naznačit, že je ochotna ústupků, aby Mun mohl svůj slib obhájit. "Severní Korea by v první řadě nesměla přikročit k další provokaci, k žádnému jaderné či raketové zkoušce," dodal Lim.

Pokud se prezidentem stane Mun, syn severokorejských uprchlíků, kteří do Jižní Koreje přišli během korejské války, skončí tím devítiletá vláda konzervativců. Čeká se, že by navázal na zahraniční politiku liberálních prezidentů z let 1998 až 2008. Těm se tehdy pomocí "slunečné politiky", tedy vlídné diplomacie, podařilo dosáhnout ve spolupráci s KLDR historických průlomů.

USA mají za to, že Munův umírněný postoj by mohl kolidovat s tlakem, jejž se na KLDR snaží Spojené státy ve spolupráci s Čínou vyvíjet. Mun se také několikrát nechal slyšet, že k rozmístěni protiraketového štítu THAAD by se měla nejprve vyjádřit administrativa budoucího prezidenta. Na druhou stranu ani Mun, ani Donald Trump setkání s Kim Čong-unem nevylučují, uvedla agentura Reuters.