Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macron získal 66 procent, je nejmladším prezidentem na celém světě

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: Facebook

Paříž - Po sečtení všech odevzdaných platných hlasů získal centrista a exministr hospodářství Emmanuel Macron 66,06 procent. Vyplývá to z informací francouzského ministerstva vnitra. Krajně pravicovou političku Marine Le Penovou podpořilo 33,94 procent voličů.

Ze 47 miliónů registrovaných voličů se 25,38 procent k hlasovacím urnám nedostavilo. Jde o téměř rekordní neúčast. 11,5 procent odevzdaných hlasů bylo buď prázdných nebo poškozených.

Macron (39) se stane nejmladším prezidentem Francie. Podle serveru Libération bude i nejmladším prezidentem na světě.

Macron se dostal do popředí od roku 2014 jako ministr hospodářství ve vládě Françoise Hollandea, z níž vloni v srpnu odešel, a s nově založeným hnutím Vpřed! (En Marche!) zahájil své vítězné tažení.

Za svého působení ve vládě se proslavil ochranářským zákonem, namířeným proti levnější pracovní síle ze střední a východní Evropy.

Macron se narodil 21. prosince 1977 v Amiens, studoval filozofii na pařížské univerzitě Nanterre a v roce 2004 absolvoval prestižní Národní školu pro správní úředníky (ENA). Začal pracovat jako investiční bankéř v bance Rothschild & Cie. V letech 2006 - 2009 byl členem Socialistické strany (PS).

Témata:  Emmanuel Macron,  volby ve Francii 1,  Francie

Aktuálně se děje

26. září 2026 11:28

Veronika Arichteva se s fanoušky podělila o nepíjemný zážitek

Herečka Veronika Arichteva se dlouhodobě angažuje v osvětě zaměřené na výchovu nejmenších a ochranu dětských práv. Ve svých veřejných vystoupeních se pravidelně vymezuje proti fyzickým trestům, nadměrné moci dospělých i vystavování dětí na internetu. Tuto problematiku nedávno otevřela v podcastu Pokec Bowl, kde popsala svůj osobní zážitek z minulosti. Na veřejnosti se totiž musela přímo zastat cizího dítěte.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.