Mléko nás může zabít? Vědci si položili jednoduchou otázku, a nemají dobré zprávy

V rámci 15leté studie vědci zkoumali krevní vzorky lidí ve věku mezi 30 a 75 lety. Výsledky ukázaly, že u lidí, kteří měli v krvi vyšší obsah mléčných tuků, se riziko onemocnění cukrovkou v porovnání s lidmi, kteří pravidelně konzumovali pouze nízkotučná jídla, snížilo až o 46 %.

Výzkum na druhou stranu neukázal, že by lidé, kteří konzumují nízkotučné mléčné produkty, nějakým způsobem z tohoto typu stravování prosperovali.  Informoval o tom deník The Telegraph.

Doktor Dariush Mozaffarian, který na výzkumu pracoval, upozorňuje, že se zatím jedná o předběžné výsledky a lidé by je proto tak měli i brát. „Nevyplývá z toho, že by se lidem mělo radit, aby pili pouze plnotučné mléko a zcela se vyhýbali odtučněnému," uvádí.

Na druhou stranu ale podotknul, že jelikož pro odtučněné mléko zatím nebyly prokázány žádné výhody a objevily se naopak možné výhody pro mléko plnotučné, lidé by se měli snažit o různorodost v rámci typu produktů, které konzumují.

O mléku byla vedena celá řada diskusí a konec konců tyto diskuse i nadále pokračují. Existují dva tábory, přičemž jeden tábor je radikálním zastáncem mléka a nemůže si vynachválit jeho přínos pro lidský organismus, ať již je to dostatečná zásoba vitamínů, vápníku, bílkovin a dalších látek prospěšných pro růst.

Druhá strana mluví o těch samých vlastnostech mléka, avšak zmiňuje jejich absenci, popřípadě zcela opačný účinek. Odpůrci s tvrdí, že mléko vytváří hlen, který údajně zahlcuje celý organismus, a dochází tak k ucpávání ostatních žláz - můžete se dokonce dočíst, že konzumace mléka vede k poruchám funkce vejcovodů a varlat.

Většina těchto diskusí je však vedena spíše z principu a jejich hnacím motorem je skutečnost, že mléko v dospělém věku pije pouze člověk, výjimkou jsou některá domestikovaná zvířata. Je-li tomu tak, vyvstává otázka, proč člověk pije mléko celoživotně, ale ostatní savci ne?

Už od malička všichni slýcháváme, jak je mléko zdravé pro naše kosti. U dospělých ale totiž může být všechno jinak, vyplývá z rozsáhlé švédské studie zveřejněné v časopise British Medical Journal.

Švédové sledovali stravu a zdravotní stav více než 100.000 osob. Konstatovali, že ženy, které pily více než tři sklenice mléka denně, paradoxně trpěly zlomeninami víc než ty, které tolik mléka nekonzumovaly.

Bylo by prý chybné vyvodit z toho, že pití mléka vede ke zlomeninám, ale rozhodně to nepotvrzuje přesvědčení některých lidí, že je před řídnutím kostí chrání. V případě zlomenin se navíc musejí brát v úvahu i jiné faktory, například konzumace alkoholu nebo tělesná váha.

Účastníci studie vyplňovali po dobu jednoho roku dotazníky na téma, jak často konzumovali běžné potraviny jako mléko, jogurty nebo sýry. Pak se několik let sledoval jejich zdravotní stav včetně zlomenin nebo úmrtnosti. Mezi ženami trpěly zlomeninami více ty, které denně pily přes 680 mililitrů mléka. Ve skupině "pijáků" tohoto nápoje byla také dvakrát vyšší úmrtnost. U mužů byl trend podobný, i když ne tak markantní.

Přesně opačný vliv pak má podle studie konzumace fermentovaných mléčných výrobků, například jogurtů. Nebezpečí fraktur se snižovalo s vyšší konzumací těchto potravin.

Profesor z univerzity v Uppsale Karl Michaelsson se domnívá, že výsledky mohou souviset s obsahem cukru v mléce. Jiné studie na zvířatech prokázaly vliv tohoto cukru na urychlení projevů stárnutí.

Profesorce Sue Lanhamové-Newové ze Surreyské univerzity ve studii chybí zahrnutí vlivu fyzické aktivity a dalších aspektů životního stylu, jež ovlivňují kvalitu kostí. Stále prý platí, že v Británii je mléko a výrobky z něj zdrojem až 60 procent vápníku.

Témata:  potraviny,  mléko