Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nepokoje v Brazílii: Demonstranti poničili vládní budovy, byla povolána armáda

Brazilská vlajka
Brazilská vlajka
Foto: Pixabay

Brasília - Nepokoje v brazilských městech včetně metropole, které jsou spojeny s požadavky na odstoupení prezidenta Michela Temera, prudce sílí. Brazilská vláda povolala armádu k ochraně ministerských budov v hlavním městě.

Ve středu v metropoli demonstranti poničili několik vládních budov; způsobili požár ministerstva zemědělství a na ministerstvu kultury rozbili skleněné výplně vchodových dveří. Policie pak evakuovala budovy všech ministerstev a proti demonstrantům použila slzný plyn.

Podle sdělení ministerstva obrany bylo na ochranu vládních objektů nasazeno 1500 vojáků. Ministerstvo vnitra vydalo varování před použitím střelných zbraní při protestech, při nichž byla údajně jedna osoba zraněna. Zvláštní ochranu má podle Temerova středečního dekretu i prezidentský palác.

Demonstrace svolala brazilská levice a odbory ve snaze podpořit požadavek na odstoupení prezidenta, kterého generální prokuratura viní z korupce a maření spravedlnosti. Nynější vlnu protestů odstartovala před týdnem informace v brazilském tisku o zvukové nahrávce, na níž Temer odsouhlasil uplacení bývalého předsedy dolní komory parlamentu Eduarda Cunhy.

Temer v posledním týdnu několikrát řekl, že neodstoupí. V posledních dnech ale ztrácí podporu čím dál většího počtu lidí, včetně své Strany brazilského demokratického hnutí (PMDB).

Témata:  demonstrace v Brazílii Brazílie

Související

Aktuálně se děje

11. května 2025 21:46

Evropské státy kvůli Rusku vystupují z Ottawské úmluvy. Aktivisté jsou na nohou

V Evropě dochází k pozoruhodnému a zároveň znepokojivému obratu v otázce mezinárodní bezpečnostní politiky. Pět států sousedících s Ruskem – Finsko, Polsko, Lotyšsko, Estonsko a Litva – oznámilo svůj záměr vystoupit z Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min. Tím se tyto země odklání od jednoho z nejvýznamnějších globálních odzbrojovacích dohod posledních dekád. Rozhodnutí vyvolalo silnou kritiku ze strany lidskoprávních organizací.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy