Jaký je vztah mezi Západem a Ruskem? Expert poodhalil detaily

Nejprve připomíná volby a vítězství krajní pravice v Evropě a klade si otázku. "Pokud nedokážeme zabránit Polsku či Maďarsku v odklonu od demokracie, proč si myslíme, že bychom dokázali zvládnout demokratizovat Rusko?" A zaměřuje se tak na možné scénáře budoucnosti liberalizovaného Ruska, které však podle jeho slov, nemusejí být nutně v nejlepším zájmu Západu a jsou alarmující.

Pluralitní systém a svobodné volby

Jako první se zamýšlí nad vznikem pluralitního systému, kde by následovaly svobodné a spravedlivé volby. "Nedávné evropské příklady však ukazují, že právě takové volby mohou povzbudit neliberální síly a to zejména v době ekonomických problémů," upozorňuje. Příkladem prý může být také Moldávie, kde v roce 2001 došlo k drtivému vítězsví komunistické strany a země se tak stala první republikou, kde se po rozpadu Sověstkého svazu komunisté vrátili k moci. Pokud by se ruský politický prostor liberalizoval, vedlo by to podle něj k nástupu komunistické strany i zde.

"I přes protikomunistickou propaganu za Jelcinovy vlády tato strana zvítězila v parlamentních volbách v roce 1995 a 1999 a stala se vládnoucí stranou. A politická realita se od té doby v Rusku příliš nezměnila," popisuje s odkazem na průzkumy prováděné centrem Levada v roce 2014. Ten ukázal, že 17 % dotázaných je se stávajícím systémem spokojeno, 22 % by si přálo proměnu na západní demokracii a 40 % si přeje přetvoření minulého sovětského politického systému. "Tento trend je ještě výraznější v ekonomické sféře, kde 51 % podporuje sovětský systém státního plánování a distribuce. A s prohlubující se ekonomickou krizí tato čísla rostou," dodává analytik.

Tyto výsledky prý i podle kolumbijské univerzity odhalují skutečné postoje a preference ruských voličů. "Zatímco Západ jmenoval jako svého veřejného nepřítele číslo jedna Vladimíra Putina, zapomněl již na to, že právě ruský prezident drží v současné politice tamější komunisty na uzdě," komentuje situaci. Připouští však, že demokratický návrat komunistu pochopitelně není nevyhnutelný, neboť byla přijata řada opatření zabraňující návratu Sovětského svazu jako například ukrajinský zákaz kumunistické strany. 

"Paradoxně však podobné zákony vedou k přiblížení se sovětskému stylu demokracie. Pokud by se Rusko liberalizovalo, řeli bychom potom jejich občanům, že mohou volit kohokoliv kromě putinovců, komunistů, nacionalistů, konzervativců, tsaristů a tak dále? To by vedlo k řízené demokracii, která je protikladem liberálních hodnot a svobody volby," hodnotí analytik s tím, že Západ se zatím zdráhá přiznat, že i svobodné a spravedlivé volby mohou vést k posílení protiliberárních sil. "Populismus v Evropě je znepokojující, ale populismus a demokratizované Rusko mohou přinést smrtící výsledek, ze kterého by nebylo návratu," varuje.

Vítězství liberalismu

A co by se stalo, pokud by se podařilo tyto problémy překonat a liberární síly by v Rusku zvítězily? "Transformace k demokratické oáze v srdci autokratické Asie by sice zastavila konflikt mezi Moskvou a Bruselem, avšak zároveň by Rusko uvrhla do vnitrostátní krize," domnívá se Kobajaši s odkazem na historii země, jejímu velmocenskému statusu a názorům liberárních aktivistů.

Moskva by tak prý nezavírala oči před autoritářstvím, ale pravděpodobněji by se transformovala do hegemonického režimu a těžila by ze své vojenské převahy při obraně svobody a lidských práv - a to prý i na úkor západních zájmů v zemi i mimo ni. Kobajaši věří, že by došlo k ospravedlňování zásahů proti utlačovaným ruským menšinám například v pobaltských státek.

Vítej v Evropě, Rusko

Nejoptimističtěji tedy Kobajaši vnímá třetí scénář, kdy by se podařilo zcela "poevropštit" kremelské vůdce, kteří by nepoužívali sílu a souhlasila by s předpisy Evropské unie a zachovávala evropské hodnoty. A to by vedlo k otázce o přistoupení Ruska k NATO a Evropské unii, neboť Rusko by v takovém případě nechtělo být vyloučeno.

A Brusel by tak čelil rozhodujícímu okamžiku. "Přivítání Ruska jako plnohodnotného člena by jistě byla patřila k zálohám trvalého míru, ale zároveň by se jednalo o obrovskou ekonomickou a sociální zátěž, neboť bychom čelili mase ruských dělníků přicházejících do rozpadajícího se společného evropského trhu práce. Odmítnutí by však vedlo k vzedmutí nacionalistických sil v Rusku," uvádí.

Podle něj tedy nepravděpodobné, že by demokratizace dokýzala vyřešit dlouholeté problémy ve vztazích mezi Ruskem a Západem. "Za současných podmínek by liberalizace na ruské politické scéně vyústila ve vážná nebezpečí," vysvětluje. A nabádá ke zkoumání toho, jak demokracie může vést k vzestupu autoritářských tendencí, neboť o tom, jak tento problém vyřešit, aniž by byly ohroženy základní demokratické hodnoty.

Témata:  Rusko,  Evropa,  demokracie