Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Priority lidovců? Víc peněz na obranu, stop uprchlickým kvótám, změny ve zdravotním pojištění

Sjezd KDU-ČSL 2015 Zlín
Sjezd KDU-ČSL 2015 Zlín
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Praha - KDU-ČSL by se v příštích letech měla zaměřit na zvyšování výdajů na obranu, na umožnění dobrovolného zdravotního pojištění pro péči nad rámec povinného pojistného nebo na vytvoření přehlednější legislativy. Na celostátním sjezdu lidovců se řešila také migrační krize a zaznělo odmítnutí kvót pro rozdělování uprchlíků.

Jan Šafařík z komise lidovců pro obranu na sjezdu zdůraznil, že bezpečnostní situace v Evropě i ve světě je vážná, a proto je v zájmu Česka zajistit jednotu v Severoatlantické alianci.

Lidovci by se proto měli zasadit o zvýšení českých výdajů na obranu na dvě procenta HDP, jak NATO vyžaduje. Výdaje by přitom měly jít do růstu bojových schopností české armády, uvedl Šafařík v návrhu usnesení.

V souvislosti s bezpečnostními hrozbami padl na sjezdu i návrh usnesení, že by KDU-ČSL měla usilovat o spolupráci zemí Evropské unie při ochraně vnějších hranic.

Místopředseda strany Daniel Herman vyzval ke zjednodušení legislativy, které by zajistilo přehlednější právní řád a snížilo byrokratickou zátěž pro občany i firmy způsobovanou častými novelizacemi.

Zuzana Roithová zvolená do celostátního výboru KDU-ČSL na sjezdu navrhla, aby se lidovci zasazovali o zavedení dobrovolného zdravotního pojištění. Dále vyzvala k úsilí zvýšit prestiž lékařů a sester a zajistit jejich dostatečný počet v českém zdravotnictví. Zároveň by se podle ní měl zvyšovat podíl zdravotnictví na českém HDP.

Témata:  zdravotní pojištění Armáda České Republiky NATO (Severoatlantická aliance) KDU-ČSL

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.