Erdogan má plán, jak Turecko zachránit před krizí. Zbytku světa se to ale nelíbí

Upadající export

Jak Sanli připomíná, během prvních let u moci současný turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dokázal Turecku přinést stabilitu. Od roku 2002 do roku 2012 se export Turecka zčtyřnásobil, „čímž se zlepšila ekonomická prosperita a zaměstnanost v zemi".

Jak ale Sanli dále vysvětluje, to se po roce 2012 drasticky změnilo. „Erdoganovy problémy se svými sousedícími státy způsobily rozruch mezi exportéry a došlo ke snížení exportu ze 152 miliard dolarů na 144 miliard dolarů," vysvětluje.

Vláda si proto stanovila cíl v roce 2016 dosáhnout exportu 155,5 miliard dolarů, tomu ale prozatímní data za letošní rok podle Sanliho nenasvědčují. „Podle údajů Turecké exportérské unie (TIM) vývoz v období leden-duben klesl v porovnání se stejným obdobím v roce 2015 o 8,4 %," podotýká Sanli.

Zbrojní průmysl sílí

Existuje ale jedno odvětví tureckého průmyslu, kterému se navzdory poklesu ve všech ostatních odvětvích daří: obranný a letecký průmysl. Podle TIM exporty v této oblasti oproti minulému roku vzrostly o 23 %.

„Turecký obranný průmysl nabízí velké množství produktů a služeb – od pokročilých satelitních systémů po obuv," uvedl Latif Aral, předseda odborového svazu tohoto průmyslového odvětví. „Díky investicím do sektoru se zvýšila rozmanitost zboží, což vedlo k přidávání nových produktů do exportních skupin. Takto široké portfolio nám umožňuje snadno vstupovat na nové trhy," dodal.

Nezávislý institut SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute) řadí Turecko na sedmé místo zemí s největším importem zbraní a na šestnácté v exportu zbraní.

Samli dále připomíná, že při příležitosti zahájení výstavby první turecké útočné lodi TGC Anadolu 30. dubna turecký prezident prohlásil, že se závislost země na dovozu v oblasti obranného průmyslu snížila oproti roku 2002 z 80 % na 40 %. „Náš cíl je snížit toto číslo na nulu," dodal Erdogan s tím, že by se tak mělo stát do roku 2023, kdy bude Turecká republika slavit sté výročí.

Zbraně nebo mír?

Podle Samliho se Turecko snaží co nejvíce zbraní a vojenského vybavení vyrábět na domácí půdě. Pokud to není možné, pak se alespoň snaží spolupracovat se zahraničními společnostmi tak, aby získalo přístup k jejich technologiím.

Samli následně dodává, že podle údajů jsou mezi státy největším klientem Turecka v oblasti obrany Spojené státy americké, import ze Spojených států ale zatím trojnásobně převyšuje export. Podobná je pak podle něj situace i v případě evropských států.

Po událostech takzvaného Arabského jara se podle údajů z TIM zvýšil prodej zbraní z Turecka do zemí Středního východu a Severní Afriky. „V tomto ohledu jsou hlavními klienty na Středním východě Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Libanon, zatímco v Severní Africe je to Tunisko," uvádí Samli.

„Počet ředitelů a vlastníků společností v tomto průmyslu, kteří doprovází Erdogana na zahraničních cestách, den ode dne roste. Díky svému osobnímu charisma a silným vztahům Erdogan zbrojovkám dláždí cestu na nové trhy, což významným způsobem podporuje tureckou ekonomiku. Zatím ale zůstává nejasné, zda jsou prodeje zbraní pro tureckou ekonomiku lepším lékem než mír," uzavírá.

Témata:  Turecko,  Recep Tayyip Erdogan,  Turecká armáda