Brexit je jen začátek? EU je nejednotná jako nikdy dříve, varuje politolog

Čím více změn, tím méně změn

Rovněž se přepokládalo, že navzdory katastrofální předvolební kampani si britská premiérka Theresa Mayová zajistí v předčasných parlamentních volbách silnou většinu, a to kvůli své vizi tvrdého brexitu, podotýká expert. Dodává, že i toto vzalo za své.

"Vše se změnilo a nic nezůstalo stejné, ale abychom parafrázovali známé francouzské rčení, čím více změn, tím méně změn," píše politolog. Podotýká, že Le Penová a Wilders prohráli, zatímco Merkelová nyní jasně vede v průzkumech před spolkovými volbami plánovanými v Německu na září.    

Podle odborníka náhle nastalo jaro v postupu evropské integrace, když politici otevřeně mluví o těsnější EU, včetně zavedení společného ministra financí, a roste i veřejná podpora Unie. Slova z preambule římských smluv z roku 1957 o "stále bližší unii" se najednou nezdají anachronismem, uvádí Qvortrup.

"Je tedy evropský vlak zpět na federalistických kolejích?" ptá se politolog. Domnívá se, že ne úplně. Dodává, že ačkoliv ve Francii uspěl Emmanuel Macron a k podobnému vývoji došlo v Německu a Nizozemsku, což naznačuje rostoucí podporu těsnější EU, v jiných zemích osmadvacítky mohou věci vypadat odlišně.   

Ve skutečnosti se zdá, že podpora větší evropské integraci se geograficky omezuje na původních šest členů Evropského hospodářského společenství, tedy Německo, Francii, země Beneluxu a o něco méně na Itálii, zdůrazňuje expert. Dodává, že jinde v Evropě se na povrch dere pestrá směsice trendů.

Mnozí se zaměřují na spektakulární případ brexitu, pokračuje Qvortrup. Připouští, že britské rozhodnutí odejít EU je opravdu historické, ale v jiných částech Evropy dochází rovněž k jiným velmi pozoruhodným věcem.

EU je nejednotná jako nikdy dříve

Za jednu z nejpozoruhodnější a zcela ohromujících skutečností označuje odborník způsob, jakým vlády Maďarska a Polska přijímají neliberální opatření a flirtují s autoritářskými a nacionalistickými myšlenkami, které jsou přinejmenším v rozporu s ideály lidských práv a pluralitní demokracie formujícími v mnoha ohledech étos římské smlouvy.

"Ve skutečnosti je vpravdě mimořádné, že některé ze zemí, které teprve nedávno unikly z drápů komunismu, jsou zřejmě ochotné přijmout Vladimira Putina, muže, který prohlásil, že rozpad Sovětského svazu byla největší geopolitická katastrofa dvacátého století," píše profesor. Připomíná, že přesně k tomu dochází, především pak v Maďarsku, kde se premiér Viktor Orbán velmi pozitivně vyjadřuje o kremelském vládci tvrdé ruky.  

Další evropské země spadají někam mezi, domnívá se Qvortrup. Za zmínku podle něj stojí, že Irsko se drží původní evropské šestky, zatímco Dánsko je vůči další integraci spíše skeptické, přičemž Řecko je kapitolou samo o sobě, která zůstává nedořešená. Jen pár dní předtím, než Britové zahájí rozhovory o svém odchodu, EU, které bude zpoza vyjednávacího stolu čelit Theresa Mayová, není zdaleka jednotná a už vůbec se neubírá jedním směrem.  

"Stejně jako zvolení Macrona a úspěch hnutí Republika v pohybu ve francouzských parlamentních volbách naznačuje novou chuť po stále těsnější unii, EU je nejednotná jako nikdy předtím," myslí si politolog. Dodává, že mnoho odlišných pozic v kombinaci s velmi nejasným postojem britské vlády činí výsledky rozhovorů o brexitu nepředvídatelnými, stejně jako je ve skutečnosti značně nejistá budoucnost samotné EU.    

Témata:  EU,  Brexit