Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pentagon vyšle do Afghánistánu dalších 4000 vojáků

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: sealswcc.com

Washington - Pentagon vyšle do Afghánistánu téměř 4000 dalších amerických vojáků, hlavně poradců a instruktorů. Oznámila to dnes agentura AP s odvoláním na nejmenované činitele americké vlády. Rozhodnutí údajně oznámí ministr James Mattis už příští týden.

Trump dal tento týden pravomoc Mattisovi rozhodnout samostatně o počtu vojáků USA v Afghánistánu s ohledem na rostoucí tlak teroristů z Talibanu a Islámského státu. Velká většina nově příchozích amerických vojáků bude působit ve funkci poradců a bude pomáhat při výcviku tamní armády, napsala AP. Do bojových operací se zapojí malá část.

Dřívější prezident Barack Obama vyslal do Afghánistánu v roce 2009 kolem 30.000 vojáků, a jejich počet tak dosáhl maxima 100.000 mužů. V dalších letech Obamova mandátu se počty snižovaly.

I když američtí vojenští velitelé dlouho volali po zvýšení počtu vojsk v Afghánistánu, rozhodnutí o vyslání nových jednotek se podle AP rodilo v dlouhých debatách s ohledem na dlouhodobou vojenskou, diplomatickou a hospodářskou strategii. Afghánské vedení myšlenku vyšší vojenské přítomnosti USA podpořilo, protože v boji s Talibanem v posledních měsících výrazně ztrácí.

Obama loni stanovil strop pro početní stavy ve výši 8400 mužů. V Afghánistánu je ale nyní podle AP ještě dalších 2000 amerických vojáků, které oficiální počty nezahrnují. Jde o útvary označené za prozatímní, přestože v bojových zónách operují dlouhé měsíce.

Od roku 2001 USA v Afghánistánu ztratily 2400 mužů. Naposledy minulý víkend zahynuli na východě při útocích Talibanu tři Američané a další byl zraněn.

Témata:  U.S. ARMY Afghanistán Donald Trump

Související

Aktuálně se děje

19. září 2025 11:15

Historici v Lánech otevřeli obálku se vzkazem od Masaryka. Nešlo o poslední slova

Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Eurovision Song Contest

Ruská odpověď na Eurovizi: Intervize je o politice, účastní se i Čína nebo Afrika

Ruská odpověď na Eurovizi se jmenuje Intervize a na rozdíl od svého slavnějšího protějšku je méně výstřední a více zaměřená na politiku. Soutěž, kterou oživil ruský prezident Vladimir Putin, se koná v Moskvě a jejím cílem je „rozvíjet mezinárodní kulturní a humanitární spolupráci“. Očividným důvodem je však vytvoření vlastní hudební soutěže, jelikož bylo Rusko v roce 2022 kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno z Eurovision Song Contest.