Vyšetřování ruských vztahů: Trumpa prověřuje mariňák s purpurovým srdcem, který se vzepřel Bushovi

Mueller má pověst nezávislého vyšetřovatele, který pracoval v republikánských i demokratických administrativách. V čele FBI stál dlouhých 12 let, konkrétně mezi roky 2001 a 2013, tedy za prezidentů George W.Bushe i Baracka Obamy. Pro vyšetřování ruských vazeb byl vybrán jako nezávislý vyšetřovatel uprostřed rostoucího tlaku opozičních demokratů, aby se prověřením celého případu ujal někdo mimo rezort spravedlnosti v naději na objektivnější vyšetření záležitosti.

Mueller se narodil 7. srpna 1944 v New Yorku, vyrůstal ve Filadelfii. Již na střední škole vynikal ve sportu, věnoval se fotbalu, hokeji, atletice a lakrosu. V roce 1962 ukončil Mueller St. Paul's School, poté v roce 1966 vystudoval Princetonskou univerzitu, o rok později New York University a také University of Virginia School of Law.

Ke vstupu do armády jej podle jeho slov přiměla smrt jeho tehdejšího spolužáka a přítele ve Vietnamu. Jako důstojník sloužil u 3. divize námořní pěchoty Námořní pěchoty Spojených států amerických. Zúčastnil se bojů vietnamské války. Získal také řadu vyznamenání včetně bronzové hvězdy, purpurového srdce a kříže za chrabrost.

Po odchodu z armády pracoval jako právník v soukromém sektoru. Záhy ale odešel do státní správy jako federální prokurátor. Ve funkcích dohlížel například na vyšetřování atentátu proti letounu Pan Am nad skotským Lockerbie v roce 1988 nebo na usvědčení někdejšího panamského vůdce Manuela Noriegy z podílu na pašování narkotik.

Jako šéf FBI se musel poprat s celou řadou problémů, jeho činnost je ale spíše hodnocena kladně. Před lety se například ukázalo, že FBI používá drony do sledovacích akcí na území Spojených států, což vzbudilo kritiku ochránců lidských práv. FBI také pod jeho vedením čelila kritice kvůli bombovému útoku na bostonský maraton, při kterém zahynuli v dubnu 2013 tři lidé. Muellerovi vypršel mandát v čele FBI v září 2011, Obama mu jej však prodloužil. Nakonec jej v roce 2013 ve funkci nahradil James Comey.

Po odchodu z čela FBI přednášel, pracoval v soukromém sektoru a byl například jmenován prostředníkem v jednání mezi americkou vládou a automobilkou Volkskwagen kvůli emisnímu skandálu. V polovině května pak byl jmenován zvláštním vyšetřovatelem v kauze údajných ruských kontaktů.

Tento týden Mueller podle několika anonymních zdrojů deníku The Washington Post (WP) zahájil vyšetřování prezidenta Donalda Trumpa. Sám Trump již na zprávu listu zareagoval na twitteru. "Vymysleli si příběh o neexistující spolupráci (mého štábu) s Rusy, nenašli žádný důkaz, tak nyní v tomto smyšlenému příběhu přišli s ovlivňováním justice. Pěkné," napsal prezident.

Mueller se vzepřel Bílému domu a předpověděl kybernetické útoky

Mueller je bezesporu výraznou postavou amerických tajných služeb. Do funkce šéfa FBI nastoupil přesně týden před 11. zářím 2001. V následujících letech pomohl přetvořit FBI, výrazně ji rozšiřoval a transformoval ji z domácí síly na kontrarozvědku. „Miluji řešení případů, a rád jsem prováděl vyšetřování, zejména vražd a podobně. To je důvod, proč jsem se stal prokurátorem,“ řekl. „Nečekal jsem, že budu trávit svůj čas předcházením teroristickým útokům,“ řekl později médiím. V roce 2013 v rozhovoru pro CNN řekl, že v případě, že by NSA shromážďovala všechny zpravodajské informace, jako to dělá dnes, dalo by se útokům z 11. září předejít.

V roce 2004 se pak Mueller vzepřel Bílému domu kvůli nelegálním odposlechům NSA. Bushova administrativa si chtěla na tehdejším ministru spravedlnosti Johnu Ashroftovi vynutit prodloužení programu NSA, při kterém sbírala agentura „metadata" o telefonních hovorech Američanů. Ashroft byl v té chvíli v nemocnici upoután na lůžko. Mueller a James Comey, který byl tehdy Ashcroftovým zástupcem, se vzepřeli a pohrozili rezignací.

Mueller se také projevil jako věštec. Před svým odchodem z FBI mluvil o tom, že by USA mohl v budoucnosti potkat masivní kybernetický útok. Naznačil dokonce, že takové útoky budou pro FBI brzy větší problém než Al-Káida. V Rozhovoru pro CNN také varoval, že takový kybernetický útok může být pro USA zničující.

Témata:  Donald Trump,  USA,  Rusko,  Robert Mueller