Americko-ruské vztahy jsou děsivé. Je to horší než za Obamy, varuje expert

Před rozhodnutím stojí Trump i Putin

Senát hlasoval v poměru 97:2, což je většina odolná proti případnému prezidentskému vetu, připomíná Frolov. Dodává, že sněmovna reprezentantů navíc může schválit vlastní verzi zákona ještě předtím, než se Donald Trump poprvé setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu G20 v německém Hamburku.

Trump bude dle analytika postaven před zásadní rozhodnutí - má vetovat sankce podpořené demokraty i republikány, kteří ho následně přehlasují? "To by byla ponižující porážka pro někoho, kdo je hrdý na své výhry," píše odborník. Druhou možností podle něj zůstává, že Trump zákon podepíše, čímž rozzuří Putina a zřejmě ukončí výjimečnou příležitost zklidnit americké vztahy s Ruskem.

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson ve středu senátnímu zahraničnímu výboru sdělil, že by se raději vyhnul novým opatřením proti Rusku, která by mohla ohrozit pár zbývajících komunikačních kanálů mezi oběma zeměmi, poukazuje Frolov. Dodává, že i na Putina čeká rozhodnutí, zda se nějak pomstí a utne veškeré naděje na změnu vztahů s Washingtonem, či bude riskovat ukázku slabosti v obraně ruských zájmů v době, kdy se chystá zahájit kampaň za své znovuzvolení.

Zákon může být onou poslední kapkou, soudí bývalý diplomat. Připomíná, že legislativa kodifikuje a institucionalizuje existující sankční režim, přičemž omezuje možnosti amerického prezidenta zrušit či zmírnit jednotlivé sankce, a tudíž jakákoliv jejich změna by se stala předmětem jednání Kongresu, což přináší riziko vzniku nových politických bojů a zkomplikování legislativní agendy Trumpovy administrativy.    

"Uvolnění protiruských sankcí se zřejmě ukázalo jako příliš politicky nákladné, což jim umožnilo žít si vlastním životem," pokračuje Frolov. Vysvětluje, že zákon spojuje sankce vydané kvůli Ukrajině, Sýrii a porušování lidských práv v jediný balík, byť pro jejich jednotlivé uvolňování mají platit odlišné procedury. Končí tak naděje Moskvy, že se podaří odpojit sankce za akce na Donbasu od plné realizace minských dohod, které podle Ruska účelově nechal zamrznout Kyjev, uvádí analytik.

Sankce rozšiřují omezení na poskytování krátkodobých půjček vybraným ruským finančním institucím z 30 na 14 dní, v případě ropného a vojenského sektoru jsou pak sníženy z 90 dní na 30, poukazuje expert. Konstatuje, že zákon cílí především na ruské plynovody a ropovody, když do tohoto odvětví zakazuje investovat více než 5 milionů dolarů za rok, dále rozšiřuje spektrum omezení na prodej ruských dluhů a jejich odvozenin, přičemž vyzývá americké ministerstvo financí, aby v této otázce vypracovalo příslušnou zprávu, zásadně omezuje americké investice do ruské privatizace, z níž by mohly těžit společnosti či jedinci zařazení na sankční seznam, což se týká i mnoha ruských vládních představitelů a jejich příbuzných.

Strategický protivník USA      

Zákon také vyzývá americkou vládu, aby vydala zprávu o ruských oligarších a ruských nelegálních financích v USA a Evropě, navíc zlověstně umožňuje americkému ministerstvu financí podniknout vůči Rusku "protiteroristická" opatření, což by nakonec mohlo vést k zařazení Ruska na seznam zemí podporujících terorismus, připomíná Frolov. Deklaruje, že nyní se dá jen těžko odhadovat, nakolik budou tyto sankce pro ruské hospodářství ničivé, ale existují odhady, že ruský finanční sektor jej již vůči novým limitům krátkodobých úvěrů poměrně imunní.

Podle analytika není také jasné, zda nové sankce způsobí posun v postojích Moskvy. "Pokud se tento návrh stane zákonem, Kreml téměř jistě nepřejde takový útok jen tak a cestky dialogu se uzavřou - především ohledně Sýrie, kde USA a Rusko opatrně tančí kolem zavedení deeskalační zóny," myslí si expert. Připomíná, že ministr Tillerson ostatně odmítl senátní návrh podpořit a vyzval k "pružnosti", která by umožnila přizpůsobovat sankce neustále se měnící diplomatické situaci.

Pro klíčové senátory je však Tilleronův pokrok při nastolování konstruktivních vztahů s Ruskem příliš malý a opožděný, poukazuje Frolov. Dodává, že do debaty se vložil i ministr obrany Jim Mattis, podle něhož existuje jen slabý výhled na pozitivní vztahy s Moskvou, dokud ta bude jednat jako strategický protivník USA.     

Trumpova administrativa se nyní pokouší zákon narušit, či alespoň odložit jeho posuzování ve sněmovně reprezentantů, může se jí podařit získat nějaký čas před jednáním Trumpa s Putinem na summitu G20, ale jinak se podle bývalého diplomata zřejmě jedná o prohranou bitvu. Frolov doplňuje, že na pozadí probíhajícího zvláštního vyšetřování ruských zásahů do amerických prezidentských voleb jsou schopnosti Trumpovy administrativy odmítat nové protiruské sankce jen velmi omezené.

"Bylo by ale zákeřné a ironické, pokud by se Rusko za Trumpovy administrativy ocitlo pod tvrdšími sankcemi než za prezidenta Obamy, kterého Moskva obviňovala z nasměrování (vzájemných) vztahů do bodu nula," uzavírá zkušený analytik.   

Témata:  USA,  Rusko,  Barack Obama,  Donald Trump