Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nekompromisní migrační politika: Žadatelé o azyl do Austrálie musejí čekat v detenci v zahraničí

Uprchlíci, ilustrační fotografie
Uprchlíci, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Sydney - Austrálie v přístupu k některým imigrantům uplatňuje politiku "zastavování člunů". Každý, kdo se snaží do země dostat přes moře, je odeslán do detenčního centra v jiné zemi. Australská vláda tuto praxi obhajuje, ochránci lidských práv naopak nešetří kritikou.

Vláda to označuje za "regionální zpracování" žádostí o azyl. Dokud nejsou vyřízené, migranti jsou zadržováni v detenčních centrech v Papue-Nové Guineji a na tichomořském ostrově Nauru.

Lidé, u kterých úřady uznají, že skutečně potřebují ochranu, dostanou slib přesídlení do dalších zemí, ale nikdy ne do Austrálie. "Lidé, kteří se do Austrálie snaží nelegálně dostat na člunech, nebudou mít nikdy možnost usadit se v Austrálii. Z tohoto pravidla neexistují žádné výjimky," řekl ministr pro imigraci Peter Dutton koncem dubna, kdy uplynulo 1000 dnů od doby, kdy k břehům Austrálie připlula poslední loď pašující lidi.

Režim regionálního vyřizování žádostí o azyl vystavil Austrálii obviněním z vážného porušování lidských práv. Zpráva OSN došla v roce 2015 k závěru, že některé aspekty azylové politiky Austrálie porušují mezinárodní Úmluvu proti mučení.

Podle zprávy OSN Austrálie porušila práva žadatelů o azyl, kteří jsou zadržováni na ostrově Manus na Papui-Nové Guineji a kde čekají na vyřízení žáídosti. Tito lidé jsou podle OSN vystaveni mučení nebo krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení.

Začátkem letošního roku organizace Amnesty International obvinila Austrálii, že vytvořila záměrně krutý a nelidský systém, aby v něm trpěli zoufalí a zranitelní lidé. Generální tajemník Amnesty International Salil Shetty šel ještě dále a tvrdí, že australská politika týkající se uchazečů o azyl, kteří připlouvají na člunech, je "flagrantním porušením" mezinárodních konvencí o uprchlících a lidských právech.

Detenční centrum na ostrově Manus se má ke konci roku 2017 uzavřít, ale ne proto, že by se Austrálie rozhodla reagovat na údajná porušování lidských práv. V dubnu 2015 nejvyšší soud Papui-Nové Guneji rozhodl, že centrum je ilegální a zadržování žadatelů o azyl porušuje ústavu země. To způsobilo Austrálii problém: co dělat s více než 800 muži, kteří jsou zde zadržováni. Dutton chce, aby detenční tábor na ostrově byl uzavřen do 31. října.

Lidé na ostrově Manus budou přesídleni na základě dohod se Spojenými státy Americkými nebo Papuou-Novou Guineou - pokud bude uznáni za skutečné uprchlíky. Ostatní budou vráceni zpět do svých zemí. Dohodu o výměně lidí Canberra uzavřela s vládou Baracka Obamy a nový americký prezident Donald Trump ji bude neochotně dodržovat, i když ji označil za "hloupou" Zatím ale není jasné, kolik lidí nakonec přesídlí do USA.

Témata:  Austrálie uprchlíci AI (Amnesty International)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.