Uprchlíci, vezměte si peníze a jděte. Země EU platí migrantům za návrat, velký zájem ale není

Možnost získat 1000 eur (27 tisíc korun) za návrat do vlasti využilo zatím jen 427 migrantů. Vyplývá to ze statistik rakouského ministerstva vnitra.

Projekt poskytující finanční hotovost za návrat domů spustili v Rakousku před třemi měsíci. Celkový počet uprchlíků dobrovolně se vracejících do země původu ale klesl.

Ministerstvo uvedlo, že za prvních pět měsíců letošního roku se domů vrátilo 1855 uprchlíků, což je o 64 procent méně než za stejné období v minulém roce. Z údajů také vyplývá, že nejvíce lidí využívajících finanční příspěvek pochází z Iráku, Afghánistánu a Íránu. Nabídka se nevztahuje na lidi ze zemí Evropy hledající azyl, ani na uprchlíky, kteří spáchali trestný čin.

S podobným plánem přišla před čtyřmi měsíci i německá kancléřka Angela Merkelová, která navrhla nabízet migrantům peníze za to, že se vrátí domů. Kancléřka navrhuje finanční a vzdělávací nabídky Tunisanům, kteří se dobrovolně vrátí do vlasti.

Merkelová chce tímto způsobem omezit množství přistěhovalců, kteří do Německa přijíždějí ze severoafrických zemí. Podle německých médií také plánuje rozšířit vzdělávací programy pro Tunisany a zajistit granty pro ty, kteří se rozhodnou začít podnikat ve své rodné zemi. 

Turecko v tuto chvíli nemá kapacity na to, aby se o migranty postaralo samo. Samo na svém území poskytuje azyl statisícům migrantů, přesto nepatří mezi hlavní migrační trasy, kterými by uprchlíci mířili do Evropy.

Pro evropské státy je finančně přijatelnější platit migrantům za návrat, než je finančně podporovat na území EU. Vlády musí vynaložit finance nejen na jejich životní potřeby, ale i na policii či bezpečnostní služby. Podle německého listu Bild, který se ptal různých rezortů, Němci za asi milion běženců zaplatí 30 miliard eur ročně.

Jen za integraci cizinců do společnost Němci podle úřadů zaplatí dvě třetiny částky, tedy asi 20 miliard eur. Tyto peníze by měly pokrýt učitele, centra denní péče, školy, jazykové kurzy či bydlení. Německý svaz obcí, který tyto náklady vyčíslil, však varuje, že do roku 2018 bude třeba vynaložit další 2,6 miliardy eur na dodatečné náklady na ubytování.

Samosprávy budou muset uprchlíkům zaplatit studijní místa za asi 1 625 000 eur, místa v jeslích a školkách, na což padne asi 400 milionů eur, učitele (nejméně 300 tisíc eur) a další pracovníky v oblasti vzdělávání (972 milionů eur). A to vše jen za rok.

Kromě toho bude třeba podle svazu zaplatit 35 eur na hodinu celkem 350 tisícům učitelů německého jazyka, 240 milionů eur sociálním pracovníkům, a 40 eur školním psychologům. Stejně tak je naplánováno vybudování 75 tisíc nových bytů či domů pro migranty, což německé daňové poplatníky přijde na asi 1,125 miliardy eur.

Kromě integrace bude třeba kvůli migrační krizi významně zvýšit zabezpečení země. Podle odhadů bude třeba najmout nejméně 20 tisíc nových policistů, na což bude třeba minimálně 1,3 miliardy eur ročně, tato částka navíc bude mít podle očekávaní „vzestupný trend". Kromě toho, bude třeba přijmout dalších 11 tisíc strážníků na úrovni federální policie.

V Německu si rodina se třemi dětmi může přijít v přepočtu na patnáct tisíc korun plus ubytování a strava zdarma, a to už ve fázi, kdy je člověk žadatelem o azyl a nebyla mu dosud přiznána žádná forma mezinárodní ochrany.

K patnácti tisícům je třeba ještě připočíst náklady na ubytování a stravu hrazené státem, můžeme říci, že celková částka přesahuje mzdový medián v Česku, který činí 21 143 Kč. Na německé poměry to sice není mnoho, ale pro lidi zvyklé na mnohem horší finanční podmínky je vidina takových peněz opravdu lákavá.

Témata:  uprchlíci,  Rakousko,  Německo