25. dubna 1792 byla na pařížském náměstí Greve provedena první poprava gilotinou. Prvním popraveným byl lupič a vrah jménem Jacques Pelletier. Přihlížející dav jen žasnul nad rychlostí a funkčností nového zařízení.
"Gilotina padá jako blesk, hlava odlétne, krev vystříkne - a člověk nežije," pochvaloval si způsob exekuce sám Joseph Ignece Guillotin, který se osobně zasloužil o prosazení zákona (1791), který legalizoval tento způsob popravy.
Guillotin nebyl vynálezcem popravčího nástroje, zařízení na podobném principu existovalo již dříve - v Anglii mu říkali Halifaxova šibenice, ve Skotsku zase Panna. V době Velké francouzské revoluce ale Guillotin jeho zavedení propagoval.
Důvody byly politické, humanistické i praktické. Gilotina měla nahradit drastičtější způsoby popravy. Právo na smrt stětím měl v té době pouze aristokrat. Plebejce čekalo oběšení, lámání v kole či roztrhání koňmi.
Zařízení s šedesátikilovou sekerou se šikmým ostřím, upevněnou do svislých vodicích drážek ve stojanu, doladil po technické stránce ještě jeho "duchovní otec" - chirurg Antoine Louise, který vytvaroval plochu pro šíji a tělo odsouzeného.
Smrtícímu nástroji, přezdívanému Madam gilotina, se zpočátku říkalo také podle jeho tvůrce "Louisette" (Lízinka), název gilotina se ujal až později. Prototyp podle plánů pak vytvořil německý mechanik Tobias Schmidt.
Gilotina tehdy setnula za pouhý rok bez rozdílu pomazané hlavy krále Ludvíka XVI., Marie Antoinetty (oba 1793), občana Maximiliena Robespierra (1794) a dalších odhadem 15.000 až 40.000 osob. Guillotin se od hromadného použití svého vynálezu distancoval.
Gilotinou se pak popravovalo například v Belgii, Švédsku, Řecku, za druhé světové války ji používali němečtí nacisté. Ve Francii sťala gilotina posledního člověka v roce 1977 (veřejně pak naposledy v roce 1939).
Související
27. srpna 2021 21:56
26. srpna 2021 12:02
6. ledna 2021 14:58
26. prosince 2020 17:58
13. prosince 2020 9:05
29. listopadu 2020 9:31
