Celý svět – snad až s výjimkou stávající americké administrativy – si uvědomuje hrozby, které plynou ze změny klimatu. Jak píše server IFL Science, už nejde jen o abstraktní vědeckou koncepci, ale niternou zkušenost s domy, které lehly popelem během přírodních požárů, zaplavenými pobřežními komunitami i metropolitními centry zužovanými divokými bouřemi.
Existují také klimatičtí uprchlíci, tedy lidé, kteří prchají před stoupajícími hladinami moří, cyklony, vlny veder, nedostatkem vody a potravin. V současné době jsou jich tisíce, ale podle nové studie Land Use Policy jich do konce tohoto století mohou týt ohromující dvě miliardy.
V té době bude na planetě podle odhadů 11 miliard obyvatel, což znamená, že asi jedna pětina ze všech lidí na Zemi bude prchat ze svých domovů kvůli problémům způsobeným změnami klimatu. Dnes většina klimatických uprchlíků pochází ze subsaharské Afriky, Středního východu nebo malých tichomořských ostrovů, které zatopily vlny.
Během pouhého půlstoletí se miliony lidí přesunou z pobřežních oblastí dál do vnitrozemí. Týkat se to bude i nejvíce zalidněných zemí, jako jsou Indonésie, Japonsko, Indie nebo Čína. Podle serveru ale není pochyb o tom, že budou lidé utíkat také z amerického Miami nebo oblasti San Francisca.
Do roku 2100 pak svět postihne masová migrace, kdy se lidé budou stěhovat z pobřeží do kopcovitých měst. To způsobí velký tlak na ekonomiku metropolí, které zaznamenají největší příliv uprchlíků. Nejde přitom jen o pouhé stěhování do nových měst. „Dokonce i kdyby nedošlo ke znehodnocování půdy, přeměně permafrost a zahlcení měst, silnic a skládek, budou tu existovat geopolitické překážky,“ uvádí tým z Cornell University ve své studii.
Vědci poukazují třeba na to, že skupiny mocných budou chtít bránit své území a kontrolovat, kdo se přes něj pohybuje. Přesuny lidí ale také budou prý komplikovat pokračující války a regionální konflikty.
Samozřejmě, že počet klimatických migrantů může být ve skutečnosti menší, než ony odhadované miliardy. Tento počet představuje nejčernější scénář, který počítá s tím, že dohody o změně klimatu – jako je ta pařížská - selžou a fosilní paliva nebudou nahrazena větrnou, jadernou nebo solární energií.
Ačkoli autoři nejsou úplně pesimističtí, pokud jde o budoucnost, naznačují, že je třeba přijmout aktivní opatření ke změně stávajících trendů. Poukazují na to, že aby došlo ke změně budoucnosti naší planety, bude třeba vynaložit nebývalé úsilí napříč zeměmi, prokázat odhodlání a především spolupracovat na celosvětové úrovni.
Témata: globální oteplování, uprchlíci
Související
16. listopadu 2024 9:09
14. listopadu 2024 14:54
28. října 2024 12:43
27. července 2023 17:34
12. listopadu 2022 13:07
6. listopadu 2022 14:22
