Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemřela Simone Veilová, první žena v čele europarlamentu. Bylo jí 89 let

EU
EU
Foto: Pixabay

Paříž - Ve věku 89 let zemřela Simone Veilová, někdejší první ministryně ve francouzské vládě a také první žena v čele Evropského parlamentu. Do dějin se zapsala "zákonem Veilové" z roku 1975, který umožnil potrat bez hrozby trestního stíhání.

"Má matka zemřela dnes ráno doma. 13. července by jí bylo 90 let," uvedl syn Jean Veil podle listu Le Figaro. Agentura AFP charakterizovala zesnulou jako "charismatickou a populární Francouzku", jejíž život poznamenala deportace do Osvětimi i boj za lepší životní podmínky Evropanek.

Za druhé světové války přežila uvěznění v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi, kam byla deportovaná jako šestnáctiletá dívka. Otec, matka a bratr se z nacistických táborů nikdy nevrátili, přežila pouze Simone a její dvě sestry. Právě tato zkušenost ji vedla k pevnému přesvědčení o potřebě sjednocení Evropy. Říkávala, že Evropská unie ji smířila s 20. stoletím.

Předsedkyní Evropského parlamentu byla letech 1979-1982 (až dosud se dočkala jen jediné následovnice v podobě Nicole Fontaineové, která stála v čele EP v letech 1999-2002).

Později se znovu stala stala ministryní sociálních věcí a zdravotnictví. Tuto funkci zastávala ve vládě premiéra Édouarda Balladura v letech 1993 až 1995. Z politiky se pak stáhla, ale ve veřejném životě zůstala jako předsedkyně nadace připomínající holokaust.

Témata:  úmrtí,  Francie,  EU

Aktuálně se děje

25. září 2026 17:24

Salmonelou na pražské škole se zabývá kriminálka. Mohl se stát trestný čin

Pražští kriminalisté se začali zabývat případem hromadné nákazy salmonelou na jedné z pražských základních škol. Panuje podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. Případnému viníkovi hrozí i trest odnětí svobody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.