Šok pro muslimy. Odborník promluvil o činech Islámského státu

Mimořádnost a síla mešity

Krátce poté, co Mohamedova víra získala politickou legitimitu, mešity se stavěly všude, kde se muslimové usadili, ať šlo o pouště nebo historická městská centra, poukazuje odborník. Konstatuje, že stavba mešity byl posvátný úděl, odhodlání naplnit duchovní potřeby komunity jako celku.

"Tudíž na většinu muslimů působí jako šok slýchat o opakovaném ničení mešit a svatyní Deášem, nebo tzv. Islámským státem (IS)," pokračuje Rizvi. Jako poslední, obzvláště znepokojivý příklad uvádí odpálení Velké mešity al-Núrí v Mosulu z 12. století, k němuž došlo minulou středu. Mešita byla postavena v roce 1172 jedním z nejvěhlasnějších sunnitských generálů středověku, přičemž právě zde vůdce IS Abú Bakr Bagdádí vyhlásil v roce 2014 vznik islámského chalífátu, připomíná akademik. Dodává, že když Badádí stál v kazatelně této historické budovy, ukázalo se, že si skupina uvědomuje mimořádnost a sílu, kterou mešity mají v náboženském povědomí muslimů.

Zničení mosulské mešity se také drží zvyku IS symbolicky destruovat významná náboženská místa, například koptské kostely v Egyptě či ši'ítské a súfijské svatyně v Iráku a Pákistánu, deklaruje expert. Podotýká, že náboženské budovy nejsou momentálně pouze terčem IS, ale - jak ukazuje zničení Belova chrámu v Palmýře v roce 2015 - jeho propagandisté organizace líčí tato místa jako něco, co je cenné pouze pro údajně antimuslimské organizace typu UNESCO, případně jakousi odchylku od "pravé" islámské historie, přičemž takové ničení vidí jako posvátnou povinnost.     

"Existuje mnoho důvodů proč útočit na svatá a historická místa - zastrašení místních obyvatel, likvidace náboženských rozdílů a zisk mezinárodní pozornosti," píše Rizvi. Pokládá nicméně otázku, jaké jsou kořeny ničení muslimských posvátných míst ze strany IS, a co je důležitější, jaký to má dopad na místní obyvatelstvo. Historický precedent lze nalézt v Saudské Arábii, kde odstraňování památek spojených ranou islámskou dobou probíhalo od nástupu současné dynastie v roce 1744, uvádí odborník. Za příklady dává svatyni u hrobu dcery proroka Mohameda Fátimy zničenou v 19. století či destrukci hrobu Mohamedova strýce Hamzy ve století dvacátém.    

Saúdští klerici oznámili, že tyto hroby podporují modlářství, kdy se lidé nemodlí k bohu, ale lidským prostředníkům, vysvětluje akademik. Doplňuje, že toto je důvodem, proč Saúdové i IS ničí ši'ítské a sufijské svatyně, nicméně v posledních letech jsou likvidovány i historická místa v okolí Velké mešity v Mekce, aby uvolnila prostor pro luxusní hotely a královské paláce.

Na destrukci nelze stavět legitimitu

Spolu s tím, jak podporuje ničení památných staveb, Saudská Arábie také v 80. letech zahájila projekt, jehož cílem je převést moderní design do tradiční islámské architektury a saúdská vláda financuje výstavbu tisícovek mešit a náboženských škol po celém světě, připomíná Rizvi. Poukazuje, že stavba mešit a škol poskytuje legitimitu a zároveň šíří saúdskou autoritu mezi širokými muslimskými společenstvími, což jde ruku v ruce s rostoucí perzekucí menšin a ničením jejich náboženských institucí.

"IS si bere inspiraci z salafistické ideologie saúdského království, ale ničení je sotva dědictví, na němž se dá stavět," deklaruje expert. Dodává, že pokud nás historie něco naučila, tak to, že úspěšné politické celky ukazují svou autoritu skrze architekturu a městské budovy a nyní není jasné, co postup IS na okupovaných územích v Iráku a Sýrii přinese. Skupina a její přívrženci nepochybně změnili způsob, jakým se lidé chovají ve veřejném prostoru a vyjadřují příslušnost ke komunitě, ale toto zase mobilizuje ty, kteří IS vidí jako existenční hrozbu pro svou verzi islámu, vysvětluje Rizvi. Připomíná, že po sebevražedném útoku na súfijský chrám v Pákistánu v letošním únoru, při němž zahynulo 88 lidí, tamní komunita dokázala zmobilizovat své zdroje a místo zcela rekonstruovala.             

Ši'ítské svatyně v Iráku jsou neustálým cílem IS, především během náboženských svátků, a přesto jsou obnovovány ihned poté, co jsou omyty poslední stopy krve, poukazuje odborník. Podotýká, že dokonce i mešita v Mosulu měla být původně v roce 2014 zničena, ale obyvatelé města se spojili a chránili svůj milovaný minaret, načež ve stejné mešitě Bagdádí vystoupal na kazatelnu a prohlásil se vůdcem nového islámského chalífátu.    

"Řetěz místního odporu byl roztržen minulý týden, ale dopady zničení mešity zřejmě nebudou takové, jaké IS zamýšlel," očekává Rizvi. Konstatuje, že Iráčané jsou znechuceni a pobouřeni znesvěcením své historie a najdou si způsob jak si jí připomínat - pokud ne cihlami a maltou, pak básněmi a malbami, s ještě větším odhodláním zachovat své náboženské a kulturní dědictví.    

Témata:  Irák,  Islámský stát ,  Islám