reklama

Loni v květnu byla nezaměstnanost v EU na 8,7 procenta. Beze změn proti dubnu je i míra nezaměstnanosti v eurozóně, kde činí 9,3 procenta. Před rokem byla na 10,2 procenta.

Nejnižší nezaměstnanost má podle Eurostatu opět ČR, a to tři procenta ve srovnání s dubnovou hodnotou 3,1 procenta. Druhá nejnižší nezaměstnanost byla v Německu (3,9 procenta) a dále na Maltě (4,1 procenta). Nejvyšší nezaměstnanost mělo Řecko (22,5 procenta) a Španělsko (17,7 procenta).

Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v květnu klesla na 4,1 procenta z dubnových 4,4 procenta. Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Roční míra inflace v eurozóně v červnu zpomalila na 1,3 procenta. Analytici ale očekávali větší zpomalení na 1,2 procenta. Také předpokládali, že takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, v červnu zůstane stejná jako v květnu, tedy na jednom procentu. Podle dat Eurostatu ale v tomto měsíci zrychlila na 1,2 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se jádrová inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.

Přesto se ECB už více než čtyři roky nedaří svému inflačnímu cíli dlouhodobě přiblížit, přestože ekonomika eurozóny začíná růst nejrychleji za deset let. Starosti bance dělá stagnace mezd, které se v prvním čtvrtletí zvýšily pouze o 1,4 procenta.