Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Moskva, nebo Brusel? Nová srbská premiérka uvedla, komu by dala přednost

Vlajka, Srbska
Vlajka, Srbska
Foto: Pixabay

Bělehrad - Pokud jde o zahraniční politiku, Srbsko lavíruje mezi Ruskem a EU. Nová srbská premiérka Ana Brnabičová (41) prohlásila, že by dala přednost unii, pokud by si její země musela vybrat.

Brnabičová je odhodlaná pokračovat v cestě zahájené jejím předchůdcem v čele vlády Aleksandarem Vučičem, který zvítězil v prezidentských volbách a převzal úřad hlavy státu. Jejím cílem je připravit zemi pro členství v EU do konce svého mandátu v roce 2020.

"Evropská unie je to, kam jdeme. To je jasné," zdůraznila předsedkyně srbské vlády. "Máme s Ruskem emocionální vztahy vzhledem k tradici, kultuře a náboženství. V Srbsku je mnoho lidí, kteří v Rusku naprosto vidí našeho velkého bratra, našeho ochránce," dodala. Tyto pocity podle ní nelze ignorovat, "ale naše strategická cesta je EU".

Bloomberg poznamenal, že Srbsko se 7,1 milionu obyvatel se snaží následovat do EU bývalé jugoslávské republiky Slovinsko a Chorvatsko s cílem zlepšit životní úroveň obyvatelstva, která dosahuje jen něco přes třetinu unijního průměru.

Pokud jde o sankce přijaté vůči Rusku kvůli Ukrajině, Vučić se k nim odmítl připojit. Brnabičová nemohla říct, zda by ho v tom následovala, kdyby to ohrozilo vstup do EU. "Hned teď to komentovat nemohu, protože na Balkánu je velmi obtížné zavázat se k čemukoli," dodala Brnabičová.

Témata:  Srbsko,  EU,  Rusko

Aktuálně se děje

25. září 2026 16:18

Monika Absolonová ulehla. Lidé z dvou středočeských musí přijmout omluvu

S nástupem podzimu a chladnějšího počasí se zase lépe daří nejrůznějším nemocem. Nějaký bacil sedl i na zpěvačku Moniku Absolonovou, která musela odložit nejméně dvě vystoupení. Kvůli fanouškům ji to samozřejmě trápí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.