Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nevládní organizace pomáhající migrantům musí koordinovat své aktivity s úřady, volá Itálie

Italské námořnictvo zachraňuje uprchlíky
Italské námořnictvo zachraňuje uprchlíky
Foto: Amnesty International

Brusel - Evropská komise reagovala na trvající migrační krizi v Itálii kodexem chování pro neziskové organizace. Jejich lodě, které na vlastní pěst pomáhají migrantům ve Středozemním moři, by měly začít své aktivity koordinovat, zejména pak s italskými úřady.

Z dnešních slov dobře informovaného představitele komise přitom plyne, že pokud se nevládní organizace právně nezávaznému kodexu nepodřídí, mohla by jim italská strana začít práci výrazně komplikovat.

Lodě nejrůznějších nevládních organizací pomáhají v krizové oblasti mezi Libyí a Itálii už od začátku krize v roce 2014. Podle odhadů nyní zachraňují 30 až 40 procent těch, kteří se cestou přes moře dostanou do potíží. Mnohé z nevládních organizací jsou známé a respektované mezinárodní organizace. Jiná plavidla pohybující se v oblasti, často jen někým pronajaté lodě, ale podle italských úřadů nemají jasný původ, konkrétní financování ani složení posádky.

Podle dnešních slov představitele komise někdy ani není jasné, jak se konkrétní plavidlo dozvědělo o lodi s migranty, která se na cestě z Libye dostala do nesnází. Některé lodě se navíc pohybují v těsné blízkosti libyjských vod s vypnutým technickým zařízením umožňujícím určit jejich přesnou polohu ve chvíli záchrany migrantů.

"Sledujeme měnící se způsob práce pašeráků lidí, nyní už vypravují plavidla, která jsou nacpaná lidmi a nevhodná k plavbě. A to v naději, že o pár hodin později ty lidi někdo vyloví," poznamenal informovaný činitel. Nešel ale tak daleko, aby i mimo záznam před novináři naznačil přímou spolupráci některých plavidel s gangy, které si z dopravy migrantů do Itálie udělaly byznys.

Nevládní organizace by se měly v kodexu zavázat, že budou v nepřetržitém kontaktu s italskou pobřežní stráží a střediskem záchranných operací a že hodlají respektovat mezinárodní pravidla, jako je například zákaz vstupu do libyjských pobřežních vod.

Nesměly by například ani migranty "překládat" na jiné lodě nebo by měly akceptovat přítomnost italských policistů na palubě tak, aby mohlo být účinně vyšetřováno, kdo konkrétní skupinu vypravil na cestu a případně zajišťovány důkazy proti konkrétním lidem. To se nyní na palubách soukromých lodí, jejichž cílem je záchrana lidských životů, neděje.

V kodexu by mělo být rovněž uvedeno, že nevládní organizace jasně definují, kdo jejich lodě platí a kdo na jejich palubách pracuje.

Kodex bude dobrovolný a právně nezávazný. "Jde o pravidla, která zajistí pokračování jejich důležité práce způsobem, který doplňuje další aktivity v boji proti pašování lidí," poznamenal dnes představitel komise. Pokud se ale některá nevládní organizace odmítne kodexem řídit, italské úřady nejspíš začnou jejím lodím výrazně komplikovat život, naznačil.

Konkrétně by například mohly přijít přísné kontroly plavidla a dokladů posádky, ale i možnost, že by Itálie podobné lodi s migranty vůbec odmítla povolit zakotvení u svých břehů. V takovém případě je podle námořního práva povinen loď přijmout ten stát, pod jehož vlajkou plavidlo pluje, upozornil představitel komise. Některé z těchto lodí se přitom mezi Libyí a Itálií pohybují například pod německou vlajkou.

O celém širokém plánu budou ve čtvrtek diskutovat ministři vnitra zemí EU v estonském Tallinnu.

Témata:  uprchlíci,  EU,  Itálie

Aktuálně se děje

25. září 2026 15:02

Bratr princezny Diany udělal s knihou chybu. Hrozí její stažení z prodeje

Krádež kopií v Nizozemsku i prohlášení Buckinghamského paláce. S tím už se musel vypořádat Charles Spencer, bratr tragicky zesnulé princezny Diany, v souvislosti s novou knihou, která pojednává i o jeho slavné sestře. Nyní čelí výzvě, aby dílo stáhl z knihkupectví, protože obsahuje faktickou chybu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.