Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jihokorejky sloužili za války jako sexuální otrokyně Japonců? Historici zveřejnili filmový záznam

Jižní Korea, ilustrační foto
Jižní Korea, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Soul - Jižní Korea zveřejnila údajně první známý filmový záznam zajatkyň, které během druhé světové války sloužily jako sexuální otrokyně. Aktivisté odhadují, že v nevěstincích japonské armády bylo nuceno působit na 200.000 žen.

Videonahrávku dlouhou 18 sekund natočily americké jednotky v Číně a v amerických archivech jej nalezli jihokorejští badatelé z Národní univerzity v Soulu dotovaní vládou. Záznam zachycuje, jak několik seřazených žen hovoří s čínských vojákem. Až dosud sexuální otroctví těchto žen dokazovaly pouze fotografie a svědectví přeživších.

Podle jihokorejských badatelů byl záznam natočen v provincii Jün-nan na jihu Číny u hranic s Barmou, Laosem a Vietnamem. Sedm korejských žen bylo v roce 1944 osvobozeno a promlouvající voják je podle týmu výzkumníků kapitán čínsko-amerických sdružených sil.

Téma těchto žen po dlouhou dobu komplikovalo vztahy mezi Japonskem a Jižní Koreou, která od Tokia očekávala omluvu a finanční odškodnění obětí. V roce 2015 se Japonsko oficiálně omluvilo a poškozeným ženám vyčlenilo miliardu jenů (200 milionů Kč).

Záležitost však vztahy těchto dvou asijských států komplikuje i nadále. Minulý rok vztyčili aktivisté sochu symbolizující sexuální otrokyni před japonským konzulátem ve městě Pusan. Japonsko v reakci na to dočasně odvolalo svého vyslance.

Témata:  Jižní Korea,  II. světová válka,  Japonsko

Aktuálně se děje

25. září 2026 16:18

Monika Absolonová ulehla. Lidé z dvou středočeských musí přijmout omluvu

S nástupem podzimu a chladnějšího počasí se zase lépe daří nejrůznějším nemocem. Nějaký bacil sedl i na zpěvačku Moniku Absolonovou, která musela odložit nejméně dvě vystoupení. Kvůli fanouškům ji to samozřejmě trápí. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.