Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Požár v hotelu Rossija: Při jedné z nejhorších ruských katastrof umírali i hasiči

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Moskevský hotel Rossija byl chloubou sovětských komunistů a dostat se do něj znamenalo dosáhnout úspěchu na cestě po stranickém žebříčku. Hotel byl navíc kdysi největším na světě - a až do demolice v roce 2006 byl stále evropskou jedničkou. Horší časy megalomanského hotelu stojícího jen 200 metrů od Rudého náměstí odstartoval požár, při kterém 25. února 1977 zahynulo 42 hotelových hostů a hasičů.

Požár tehdy poničil velkou část hotelu a jeho následky byly děsivé, protože projektanti použili v hojné míře vysoce hořlavé a toxické materiály. Záchranné práce byly chaotické, mnoho lidí zahynulo jen kvůli nedostatečnému vybavení hasičů.

Oficiální místa ale o požáru informovala v duchu doby. "Technická porucha ve strojové části výtahového oddělení. Odtud se oheň přenesl do horních pater severní části hotelu," tak znělo strohé oficiální oznámení příčin požáru. Všechno údajně zavinil opilý montér.

V západních médiích a později i v ruské v literatuře se ale objevily zprávy, že požár byl důsledkem boje dvou skupin organizovaného zločinu kvůli dělbě příjmů z ilegálních sázek na koňských dostizích. Jedna ze skupin sídlící v hotelu měla být původně jen "zastrašena", žháři však nebezpečí živlu podcenili.

Tuto teorii podporuje podle některých historiků i fakt, že požár se rozhořel na více místech najednou, což u ohně způsobeného technickou závadou není příliš pravděpodobné.

Hotel Rossija vyrostl v 60. letech na prázdném místě nedaleko Rudého náměstí, kde měl původně stát osmý a největší ze stalinských moskevských mrakodrapů. Jeho výstavbě zabránila diktátorova smrt, hotové základy ale posloužily hotelu.

Obě stavby navrhoval stejný architekt Dmitrij Čečulin, který tak vyřešil problém, kde ubytovávat obrovský počet delegátů sjezdů, kteří se do Moskvy sjížděli z celého Sovětského svazu. Dnes na místě hotelu vzniká park.

Témata:  Rusko katastrofy

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 20:07

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimir Putin, ruský prezident

Putin je jako auto na dálnici bez brzd. Nic ho nezastaví, píše server

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.