Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

IS se přesunuje do Afriky: Tunisan bojující v Libyi by mohl nahradit Bagdádího

Islámský stát (ISIS)
Islámský stát (ISIS)
Foto: Wikimedia Commons

Dubaj - Islámský stát (IS) prochází kritickým obdobím a zůstalo mu jen málo velitelů. Chalífu Abú Bakra Bagdádího by mohl nahradit nynější velitel oddílů IS v Libyi. Podle stanice Al-Arabíja se nejčastěji hovoří o Džaláladdínovi Túnisím.

IS potvrdil Bagdádího smrt až tento týden, Moskva o ní hovořila už v červnu. Iráčan Bagdádí se na veřejnosti ukazoval zřídka, nejznámější je ze záběrů, na nichž v roce 2014 z mešity v Mosulu vyhlašoval chalífát Islámského státu.

Nejvýznamnějším velitelem IS je momentálně Túnisí, jehož skutečné jméno je Muhammad bin Sálim Ajúní. Narodil v roce 1982 v tuniské provincii Súsa. V 90. letech emigroval do Francie a před návratem do Tuniska se mu podařilo získat francouzské občanství. Do rodné země přijel roku 2011 a odtud se vydal do Sýrie, kde se účastnil bojů.

Po porážkách, které radikálové utrpěli loni v Libyi, jej Bagdádí jmenoval "emírem" IS pro Libyi. Věřil, že Túnisí je schopen obrátit vývoj bojů v Libyi ve prospěch IS a navázat kontakty s dalšími radikálními organizacemi ze severní Afriky.

Podle arabských médií je pravděpodobné, že po ztrátách v Iráku a Sýrii se IS bude nyní snažit rozšířit své působení právě v Africe, zejména v Libyi, poznamenané stále porevolučním chaosem.

Témata:  Islámský stát Libye Abú Bakr al-Bagdádí

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.