Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Erdogan se kvůli katarské krizi vydal na cestu po Arabském poloostrově

Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Foto: bbm.gov.tr

Rijád- Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zahájil dnes v Rijádu cestu po několika arabských zemích Perského zálivu. Turecko by chtělo přispět k vyřešení střetu mezi předními arabskými zeměmi a svým spojencem Katarem.

Erdogan po Saúdské Arábii plánuje navštívit Kuvajt, který je dalším zprostředkovatelem tohoto sporu, a cestu ukončí v Kataru.

Erdogan se dnes sešel se saúdským králem Salmánem. Podle státní saúdskoarabské tiskové agentury SPA jednali oba státníci o "boji proti terorismu a zdrojům jeho financování".

Saúdská Arábie 5. června spolu s Bahrajnem, Egyptem a Spojenými arabskými emiráty přerušila diplomatické vztahy s Katarem, který podle nich podporuje terorismus, a k jeho bojkotu se přidaly například Eritrea, Libye, Senegal nebo Jemen. Jednání o ukončení sporu zprostředkovávají Francie, Írán, Kuvajt, Maroko, Turecko a Pákistán.

Arabské země po Kataru mimo jiné chtějí, aby uzavřel televizi Al-Džazíra, přerušil kontakty s Íránem a ukončil podporu teroristických skupin. Na seznamu jejich požadavků je také uzavření turecké základny v Kataru. Turecký parlament minulý měsíc ale schválil posílení katarské základny, což Turecku umožní vyslat do Kataru několik set vojáků.

Témata:  Recep Tayyip Erdogan Katar Turecko

Související

Aktuálně se děje

9. července 2025 22:00

Tajemství vzkazu od Jiřiny Bohdalové. Až se Miloš Zeman začervenal

Jiřina Bohdalová se nadále zotavuje z červnové operace srdce, takže dokonce vynechává letošní ročník karlovarského filmového festivalu. Jednou věcí si ale může být jistá. Kamarádi na ni myslí. Například exprezident Miloš Zeman. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Uprchlíci, ilustrační fotografie.

Komentář

Evropa před rozhodnutím: Buď s migrací bojovat, nebo se nechat zahltit. Necháme pašeráky fungovat?

Itálie ztrácí mladé a vzdělané obyvatele, zatímco čelí sílícímu přílivu migrantů z Afriky a Asie. Demografická krize ohrožuje nejen její vlastní stabilitu, ale narušuje i soudržnost celé Evropské unie. Unijní státy nejsou ochotné sdílet odpovědnost, a přitom nedokáží zformulovat ani jednotný postoj vůči zemím, které místo spolupráce s Evropou tolerují nebo přímo podporují pašeráctví. Pokud Evropa nezasáhne rázně a koordinovaně, zůstane rukojmím vnějších krizí a vlastní nerozhodnosti.