Muslimská feministka plánuje otevření další liberální mešity v Evropě

Právnička Seyran Atesová, která vyrostla a vystudovala Turecku, navštívila tento týden Londýn. Bojovnice za lidská práva tady chce hledat místo pro založení nového podniku. Má jít o jakousi liberální mešitu, která bude otevřena jak pro ženy, tak pro muže, ale třeba i pro LGBT muslimy a pro veškeré větve islámského náboženství. 

Atesová doufá v to, že se ji mešitu podaří otevřít do jednoho roku, v budoucnu by chtěla, aby takové mešity fungovaly ve všech evropských hlavních městech. "Tenhle nápad nemám jenom já. Jde o hnutí, je to revoluce," řekla pro britský Guardian. "Možná, že bude tváří mešity, ale já nejsem tou mešitou, máme miliony příznivců po celém světě," dodala. 

Podobné centrum se ji podařilo otevřít v Berlíně, kde si pro to pronajala prostory od luteránské církve. Mešita se otevřela před měsícem, ale vzbudila nepřátelské reakce, zejména ze stran konzervativních muslimů v Evropě, ale i v Egyptě a Turecku.

Atesové přišlo několik výhrůžek smrtí přes sociální sítě, někteří odpůrci ji na ulici řekli, že "zemře". Egyptský státní muslimský institut Dar al-Ifta al-Masriyyah vydal prohlášení, ve kterém principy mešity označují za neslučitelné s islámem. 

Pro aktivistku to není nic nového, policejní ochrana ji byla přidělena už v roce 2006. Její cesta do Londýna tak nebyla předem oznamována a muslimka se tam vydala s ochrankou. Ohroženě se prý cítí stále, zná ji mnoho lidí. 

Otevření berlínské mešity se účastnily davy, s výhrůžkami ale počet návštěvníků postupně klesal. Atesová uvedla, že 95 procent emailů je však pozitivních. 

"Je zde stále více a více lidí, kteří chtějí přetnout okovy. V mnoha zemích najdete lidi, kteří praktikují to, co my, ale v utajení, v soukromí," říká. "Liberální a sekulární muslimové jsou vytlačováni radikálním islámem, takže se rozhodli, že budou potichu. Pro liberální muslimy není tak jednoduché být vyloučeným. Je to jako být homosexuálem. Ty jsou špiněni jako nepřátelé islámu," vysvětluje. 

Zřízení berlínské mešity trvalo osm let, Atesová je ale optimistka, v německém Freiburgu plánuje otevření obdobné mešity do konce letoška. Britskou mešitu plánuje do roka. Muslimská aktivistka má ne zrovna pozitivní názor na právo šaría. "Šaría je válka proti ženským právům, nic víc," říká.

Odlišně se staví také k ženským pokrývkám hlavy. Když otevírala mešitu v Berlíně, usmyslela si, že ženy v burkách a nikábech nebudou moci do mešity vstoupit. Do měsíce ale přišla s kompromisem. Muslimky se budou muset buď přímo jí, nebo ostatním ženským vedoucím mešity ukázat nezahalenou tvář, a poté si budou moci vybrat, zda si pokrývku vezmou, nebo ne. Nicméně se do mešity za měsíc fungování nevydala zatím žádná žena s nikábem nebo burkou. 

"Není to žádný požadavek islámu. Neexistuje žádný teologický argument, ani v tom nejkonzervativnějším výkladu Koránu," říká Atesová. "V Německu je stále více žen zahalených. Vidíte to i u dětí, i čtyřleté dítě je zahalené. Ženy v severní Africe bojují za to, aby nemuseli nosit hidžáb, kdežto západní ženy bojují za to, aby ho mohly nosit. Přikláním se na stranu žen po celém světě, které nechtějí být zahalené," uvádí. 

Atesovou v úsilí vybudovat liberální mešitu v Británii podporují i někteří členové Sněmovny lordů. "Seyran Atesová by měla být podporována všemi, kteří věří ve svobodu náboženství. Je smutné, že ti, kteří pro sebe využívají svobodu náboženství, ji tak neochotně přiznávají ostatním," míní jeden z členů Sněmovny David Pannick. 

Témata:  muslimové,  Londýn,  feminismus