Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajinští piloti dokázali přistát prakticky naslepo, senzory i sklo jim zničil blesk

Letadla, ilustrační foto
Letadla, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Istanbul – Ukrajinští piloti museli v Istanbulu přistávat téměř naslepo poté, co blesk poškodil nos stroje se všemi senzory i čelní sklo pilotní kabiny, které se stalo kvůli množství prasklin neprůhledným.

Informoval o tom dnes zpravodajský server Newsru.com. „Zázračné přistání" se odehrálo ve čtvrtek večer. Na záběrech je vidět, jak piloti přistávají s nakloněným letounem, zatímco přihlížející tipují, že „nepřistane, nepřistane".

Letadlo přiletělo z Charkova a z Istanbulu mělo pokračovat na severokyperské letiště Ercan. Na palubě bylo podle ukrajinské televize TSN 121 cestujících a šest členů posádky. Chvíli po vzletu se ale dostalo do bouře.

Po zásahu a poškození bleskem se posádka kapitána Oleksandra Akapova rozhodla vrátit se na istanbulské letiště. Stroj přistával nakloněný, aby pilot mohl sledovat dráhu alespoň bočním okénkem. „Bylo to těžké, ale hlavně, že lidé jsou celí a zdraví," prohlásil Akapov.

Témata:  letectví a letadla,  Turecko,  Ukrajina

Aktuálně se děje

27. září 2026 12:49

Varování před AI rostou. Opravdu by umělá inteligence dokázala vyhladit lidstvo?

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.