Budapešť - Vláda tvrdí, že péče pro žadatele o azyl v Maďarsku splňuje mezinárodní normy. S tím ale nesouhlasí lidskoprávní organizace, ani samotní migranti. Podle nich Budapešť v kontroverzním pohraničním táboře opakovaně ignoruje mezinárodní právní řád a nesnaží se o zlepšení podmínek.
Žadatelé o azyl, kteří se snaží vstoupit do Maďarska legálně, jsou zadržováni v tzv. tranzitní zóně - táboře podél jižní hranice se Srbskem. A někdy tam tráví celé měsíce, zatímco čekají na rozhodnutí o jejich případu. Kontejnerový tábor je obklopený ostnatým drátem a pečlivě strážený policií, do tranzitní zóny se nedostanou novináři ani většina skupin občanské společnosti, uvádí server Politico.
Maďarský parlament v březnu schválil povinné zadržování žadatelů o azyl, tato tranzitní zóna je však ostře kritizována pozorovateli a mezinárodními orgány, kteří poukazují na to, že automatické zadržování žadatelů o azyl, včetně dětí, nemusí být legální. Například v březnu Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že zadržení dvou bangladéšských žadatelů o azyl, kteří byli tři týdny drženi v tomto areálu, než byli posláni zpět do Srbska, znamenalo „de facto zbavení svobody".
Budapešť je také obviňována, že odmítá uposlechnout přímé příkazy soudu ve Štrasburku, které se týkají rodin a zadržování nezletilých v tranzitní zóně, čímž porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech. András Léderer, advokát v Maďarského helsinského výboru, skupiny bojující za lidská práva, zastupuje tři rodiny a jednu nezletilou osobu bez doprovodu, které jsou v tranzitním pásmu a u kterých Maďarsko ignoruje rozhodnutí mezinárodního soudu. Podle něj má takové jednání na jeho klienty negativní vliv a musí ihned skončit.
V jednom případě soud vydal dne 19. května urychlený rozkaz ohledně pětičlenné rodiny žijící v táboře - 38letého íránského občana, jeho manželky, afghánské občanky, která byla v osmém měsíci, a jejich tří dětí ve věku 7 let, 6 let a 10 měsíců. Podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva měla Budapešť co nejdříve umístit žadatele do prostředí, které je v souladu s článkem 3 Evropské úmluvy o lidských právech, podle něhož „nikdo nesmí být vystaven mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestu.“
Soud může vydat takové nařízení v případech, kdy hrozí vážná hrozba nenapravitelné škody. O dva měsíce později vydal soud další nařízení, že vláda musí zajistit pravidelné stravování také otci a matce překlad během zdravotních prohlídek. Podle právníka se ale nic nezměnilo.
Otec rodiny, kterého Politico označuje jako R, v rozhovoru uvedl, že úřady v táboře mu od doby, kdy na místo v dubnu dorazil, daly pouze jedno jídlo. Od té doby prý jeho rodina žije jen ze zbytků. Podle nových maďarských pravidel zavedených na jaře totiž orgány nemusí poskytovat potraviny žadatelům o azyl, jejichž první žádost byla zamítnuta nebo zrušena. R, který byl během cesty do EU odloučen od rodiny a vrátil se ji hledat, do této kategorie patří.
„Někdy jsem byl nucen vybírat jídlo z popelnice u jídelny, byl jsem velmi hladový,“ vysvětluje R. Před dvěma týdny podle něj začal lidem jako on poskytovat polévku a hotová jídla Mezinárodní červený kříž. Mezinárodní a nevládní organizace mají však jen velmi omezený přístup do tábora, přičemž maďarské orgány jednají jako zprostředkovatelé mezi charitativními skupinami a žadateli o azyl.
Budapešť však odmítá, že by porušovala soudní příkazy. „Maďarské orgány nikdy nezanedbaly žádné závazné rozhodnutí pocházející od jakýchkoliv (mezinárodních) orgánů," uvedl mluvčí maďarské vlády ve svém prohlášení. „Podmínky ve všech zařízeních souvisejících s migrací a žadateli o azyl splňují všechny mezinárodní standardy."
R nesouhlasí a v pohraniční tranzitní zóně se obává o blaho své rodiny, zejména o své děti. „Jsou ve velmi špatné situaci. Jsou nemocné a nedostávají žádný lék,“ tvrdí.
Maďarský premiér Viktor Orbán učinil z tvrdé protiimigrační politiky, která podle jeho kritiků překračuje hranice mezinárodního práva, ústřední bod své kampaně, na jaře roku 2018 totiž zemi čekají volby. „Evropa je v současné době připravena předat své území nové, smíšené, islamizované Evropě,“ varoval Orbán ve své řeči 22. července v rumunském městě Băile Tuşnad.
„Aby k tomu mohlo dojít, aby bylo území připraveno k předání, je třeba pokračovat v dekristianizaci Evropy - a tyto pokusy můžeme dnes vidět. To je cílem Bruselu, který se neustále a tajně snaží brát pravomoci národním státům, "uvedl. „Jedná se o bojové pole, na kterém dnes bojují středoevropské země,“ dodal Orbán.
Související
22. srpna 2024 10:08
16. srpna 2024 14:03
14. srpna 2024 13:07
14. května 2024 16:37
13. května 2024 16:44
15. dubna 2024 15:01