Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Většina švýcarských ledovců do konce století roztaje, varují vědci

Švýcarsko, ilustrační foto
Švýcarsko, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Curych - Ve Švýcarsku se nachází na 1500 ledovců a většina z nich podle vědců do konce století roztaje. Uvedl to švýcarský list Tages Anzeiger. Tání ledovců zvyšuje hladiny moří a mění koloběh vody i obraz krajiny a fungování ekosystému. V zemích jako je Švýcarsko ohrožuje také turistiku.

Proces tání je již v plném proudu. Ledovce ve Švýcarsku byly nejrozlehlejší v takzvané malé době ledové kolem roku 1850, kdy zabíraly zhruba 1735 kilometrů čtverečních. Do loňského roku se ale tato plocha zmenšila téměř o polovinu. Tloušťka ledu se ve stejném období zmenšila o téměř 60 procent.

"Švýcarské ledovce už nelze zachránit," řekl Matthias Huss z technické vysoké školy (ETH) v Curychu. "Zpomalování globálního oteplování přišlo pro švýcarské ledovce příliš pozdě," dodal.

Tání ledovců na celém světě nabralo od začátku 21. století rekordní rychlost a je nezadržitelné. V roce 2015 to uvedlo Světové středisko pro monitorování ledovců (WGMS) se sídlem na Curyšské univerzitě. Ledovce v různých částech světa jsou prý natolik silně vyvedené z rovnováhy, že by led ztrácely i bez postupující změny klimatu.

Obzvláště postižená je právě i oblast Alp. Očekává se, že do poloviny století se v jejich švýcarské části zvedne teplota v zimě o 1,8 stupně a v létě o 2,7 stupně Celsia.

Témata:  Švýcarsko,  ledovec,  globální oteplování

Aktuálně se děje

25. září 2026 10:01

Kdo nahradí Ebena a Kostkovou ve StarDance? Češi určili nové favority

U produkce StarDance mají momentálně přednost finální přípravy na letošní řadu, ale lidé z ČT se musí zabývat i tím, kdo bude show moderovat, až skončí Marek Eben a Tereza Kostková. Objevili se nejrůznější tipy, ale diváci již rozhodli, kdo jsou pro ně favorité. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.