reklama

Na každoročním setkání levicových stran v Sao Paulu prohlásila, že Venezuela v současné době čelí "prudké ofenzivě pravice" a podpořila i nové Madurovo Ústavodárné shromáždění, které opozice označila za uzurpaci moci. Dříve široce sjednoceným latinskoamerickým levicovým hnutím tak po měsících krize ve Venezuele zmítají rozpory, napsal britský list The Guardian.

Nový orgán, který vyvolal vlnu protestů a kritiku nejméně 20 států, podle Hoffmannové přispěje k větší konsolidaci bolívarské revoluce. Takové prohlášení bylo na kontinentu, jehož historie je plná pravicových převratů, vojenských diktatur a zásahů USA, pro mnohé levicové politiky velmi smysluplné. Venezuela pro ně zůstává symbolem odporu proti imperialismu, stejně jako byla kdysi Kuba.

Pro jiné však byl výrok brazilské političky neomluvitelnou podporou vlády, kterou viní z rostoucího autoritářství a násilí proti vlastním lidem. OSN tento týden uvedla, že od dubna bylo ve Venezuele zadrženo 5000 lidí, k nimž se úřady navíc chovají krutě a nehumánně. Ekonomika země se propadá a nedostatek jídla a léků způsobil humanitární krizi.

Čtyři měsíce politických nepokojů ve Venezuele a rozšíření pojetí lidských práv vyvolal rozpory v latinskoamerické levici, dříve široce sjednocené pod charismatickým venezuelským vůdcem Hugem Chávezem.

"Levice je úplně rozdělená... Jedna její část je přesvědčena o tom, že Venezuela je dnes příkladem otevřeného třídního boje, kde demokratické řešení už není možné. Druhá její část je zděšena násilím proti opozici... "Soustřeďují se více na humanitární problémy a identitu," řekl odborník na mezinárodní vztahy z univerzity v Riu de Janeiro Leonardo Valente.

Protesty Madura velmi izolují. V úterý více než desítka zemí Latinské Ameriky, včetně Brazílie, Argentiny nebo Mexika, odsoudila "zhroucení demokratického řádu" ve Venezuele, členské státy skupiny Mercosur zemi navíc pozastavily členství v této organizaci.