Poláci mají strach z Macronova. Přijdou kvůli jeho snaze o práci v EU?

Francouzský prezident chce prosadit, aby firmy zaměstnávající zahraniční pracovníky musely platit mzdy a další náhrady, které jsou obvyklé v zemích, kde cizinci vykonávají svou práci. Polské společnosti hovoří o tom, že by je tato změna připravila o značnou část konkurenční výhody.

Macron usiluje rovněž o to, aby cizí firmy musely respektovat veškerá pravidla spojená s pracovním právem té které země, což by přineslo výrazné navýšení administrativní zátěže. Podle některých odhadů by v případě schválení nové směrnice mohla být přímo ohrožena téměř tři procenta veškerých polských pracovních míst.

"Macron propustí tisíce Poláků. Vláda Beaty Szydlové je bezradná," zní dnešní titulek liberálního deníku Gazeta Wyborcza, podle něhož se francouzský prezident pokouší při chystaných jednáních o změně evropské směrnice o vysílání pracovníků obejít Varšavu.

Za deset dní se totiž chystá v Rakousku o své snaze srovnat mzdová i další pravidla pro cizince vysílané firmami do zemí EU jednat s rakouským kancléřem a premiéry Česka a Slovenska. Během "přesvědčovacího kolečka" navštíví rovněž Rumunsko a Bulharsko, zcela však pomine Polsko, jehož téměř půl milionu pracovníků vysílaných do ciziny je v rámci východu EU jasně nejvíce.

Macron se v rámci boje za snížení francouzské nezaměstnanosti postavil do čela snahy západoevropských zemí o vymýcení údajného sociálního dumpingu, kdy firmy z postkomunistických států profitují z nižší ceny práce svých zaměstnanců. "Naše konkurenční převaha je znát především při práci v odvětvích, v nichž nechtějí pracovat Francouzi," popsal deníku další z výhod polských zaměstnanců expert na záležitosti EU z krakovské univerzity Marek Benio.

Témata:  Polsko,  Emmanuel Macron,  firmy,  EU