Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Německu žije téměř 5 milionů muslimů, podle studie jsou stále lépe integrovaní

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Berlín - V Německu žilo na konci roku 2015 asi 4,7 milionu muslimů. Podle dnes zveřejněné studie Bertelsmannovy nadace jsou stále lépe integrovatelní, byť si to většinová společnost nemyslí. Zhruba 60 procent muslimů pracuje na plný úvazek, dalších 20 procent na částečný.

96 procent muslimů se cítí být s Německem spojeno. Stejně je na tom Francie, ještě lépe Švýcarsko (98 procent), o něco hůř naopak Británie (89 procent) a Rakousko (88 procent).

O pokroku v integraci do německé společnosti svědčí podle studie také to, že 78 procent zdejších muslimů pravidelně tráví čas s lidmi, kteří se nehlásí ke stejnému náboženství. Velmi dobrá je podle studie také integrace muslimů do německého pracovního trhu.

Těžší to však mají silně věřící muslimové, kteří hůře nacházejí práci a vydělávají výrazně méně než nepraktikující muslimové. Za silně věřící se přitom v Německu považuje 40 procent muslimů.

Problémy v integraci spatřuje studie například v oblasti vzdělávání. Německé školy opouští před 17. rokem věku 36 procent zdejších muslimů, zatímco třeba ve Francii je to jen 11 procent. Němčina je mateřským jazykem pro 73 procent dětí, kteří se ve spolkové republice narodily muslimským rodičům.

I přes pokroky zůstává poměrně vysoký počet lidí, kteří si nepřejí, aby měli muslimy za sousedy. V Německu jich je 19 procent, ve Francii 14, ve Švýcarsku 17, v Británii 21 a v Rakousku dokonce 28 procent.

Témata:  muslimové Německo

Související

Aktuálně se děje

8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.