Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Německu žije téměř 5 milionů muslimů, podle studie jsou stále lépe integrovaní

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Berlín - V Německu žilo na konci roku 2015 asi 4,7 milionu muslimů. Podle dnes zveřejněné studie Bertelsmannovy nadace jsou stále lépe integrovatelní, byť si to většinová společnost nemyslí. Zhruba 60 procent muslimů pracuje na plný úvazek, dalších 20 procent na částečný.

96 procent muslimů se cítí být s Německem spojeno. Stejně je na tom Francie, ještě lépe Švýcarsko (98 procent), o něco hůř naopak Británie (89 procent) a Rakousko (88 procent).

O pokroku v integraci do německé společnosti svědčí podle studie také to, že 78 procent zdejších muslimů pravidelně tráví čas s lidmi, kteří se nehlásí ke stejnému náboženství. Velmi dobrá je podle studie také integrace muslimů do německého pracovního trhu.

Těžší to však mají silně věřící muslimové, kteří hůře nacházejí práci a vydělávají výrazně méně než nepraktikující muslimové. Za silně věřící se přitom v Německu považuje 40 procent muslimů.

Problémy v integraci spatřuje studie například v oblasti vzdělávání. Německé školy opouští před 17. rokem věku 36 procent zdejších muslimů, zatímco třeba ve Francii je to jen 11 procent. Němčina je mateřským jazykem pro 73 procent dětí, kteří se ve spolkové republice narodily muslimským rodičům.

I přes pokroky zůstává poměrně vysoký počet lidí, kteří si nepřejí, aby měli muslimy za sousedy. V Německu jich je 19 procent, ve Francii 14, ve Švýcarsku 17, v Británii 21 a v Rakousku dokonce 28 procent.

Témata:  muslimové Německo

Související

Aktuálně se děje

19. září 2025 11:15

Historici v Lánech otevřeli obálku se vzkazem od Masaryka. Nešlo o poslední slova

Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Eurovision Song Contest

Ruská odpověď na Eurovizi: Intervize je o politice, účastní se i Čína nebo Afrika

Ruská odpověď na Eurovizi se jmenuje Intervize a na rozdíl od svého slavnějšího protějšku je méně výstřední a více zaměřená na politiku. Soutěž, kterou oživil ruský prezident Vladimir Putin, se koná v Moskvě a jejím cílem je „rozvíjet mezinárodní kulturní a humanitární spolupráci“. Očividným důvodem je však vytvoření vlastní hudební soutěže, jelikož bylo Rusko v roce 2022 kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno z Eurovision Song Contest.