reklama

Boj proti terorismu

Flemming uvádí, že teroristické útoky 11. září změnily protiteroristické zákony ve většině evropských zemích včetně Dánska. „Zjednodušil se proces vydávání cizinců, kteří byli usvědčeni ze zločinu; vyhoštění žadatelů o azyl a uprchlíků; zákazu vstupu lidem, kteří jsou považováni za hrozbu pro národní bezpečnost," vysvětluje.

V rámci boje proti praní špinavých peněz a terorismu policie také získala možnost prohledávat soukromé pozemky a, jak Flemming uvádí, „sledování a odposlechy se staly vládními nástroji v boji proti terorismu".

Dánská vláda ale podle něj chce zajít ještě dál a vytvořit seznam zahraničních imámů a dalších náboženských představitelů, kteří v minulosti podporovali terorismus nebo vyjadřovali protidemokratické názory. Na základě tohoto seznamu by jim pak byl zamítnut vstup do země.

Vláda také dle jeho slov chce „kriminalizovat vágně definované ‚náboženské proslovy', které ohrožují mravnost a veřejný pořádek".

Svoboda slova nemá důvěru

Flemming varuje, že ačkoliv zákaz propagování terorismu není nic nového ani kontroverzního, úmysly vlády kriminalizovat protidemokratické názory a zakázat lidem, kteří prosazují extremistické názory, vstup do země, podle něj problematické jsou.

„Je samozřejmé, že by státy měly přijmout opatření na podporu svých obyvatel a institucí proti násilným hrozbám. Je ale méně jasné, proč se svoboda slova často stává cílem evropských vlád, které chtějí svým lidem dokázat, že hodlají konat – zejména pokud ty samé vlády odmítají přijmout potřebná opatření na ochranu svých vnějších hranic," tvrdí Flemming.

Podle něj je v Evropě „zásadní nedostatek důvěry v to, že se svoboda slova dokáže vypořádat s ideologickými hrozbami pro svobodnou a demokratickou společnost". Varuje, že stále více lidí je pro omezení náboženských proslovů, které by mohly ohrožovat evropské hodnoty.

Demokracie, nebo diktátorství?

Flemming připomíná, že v Dánsku přitom nedošlo k zákazu nacismu po druhé světové válce, ani k omezení komunismu během studené války. Podobné omezení náboženských proslovů podle něj začne zmenšovat rozdíl mezi demokracií a diktátorstvím.

Podotýká také, že ačkoliv jsou v současnosti názory veřejnosti namířeny proti islámskému radikalismu, v budoucnu se podobné omezení může snadno otočit jiným směrem.

„Není zrovna důsledné z hranic poslat pryč kazatele, který hájí právo šaría, ale dát volnost zatvrzelému nacistovi, který oslavuje Hitlera a popírá holocaust," uvádí Flemming.

Na závěr dodává, že je v rámci kulturní a náboženské rozmanitosti v Evropě třeba propagovat větší svobodu slova, ne větší kontrolu. „To bude pro Dánsko a Evropu v nadcházejících letech hlavní výzvou. Vyhlídky ale nejsou dobré," dodává.

reklama