Čeho se bojí Jihokorejci? Víc než KLDR Spojených států a čínského obra

Čína je pro Jižní Koreu největším obchodním partnerem, objem byznysu dosahuje každoročně na 300 miliard amerických dolarů. Jen v roce 2015 sem přijelo kolem 8 milionů čínských turistů, kteří utratili více než 13 miliard dolarů. Přátelství obou zemí se zdálo být harmonické a bývalá prezidentka Pak Kun-hje se dostavila i na masivní vojenskou přehlídku v Pekingu před dvěma lety. Jižní Korea byla tak jediným přímým spojencem USA s oficiální pozvánkou.

Jenže pak se začalo jednat o THAAD - americký protiletadlový raketový komplet, který měl sloužit jako obrana proti balistickým střelám krátkého a středního doletu. V červenci 2016 ohlásil Soul a Washington spolupráci a čínská reakce přišla krátce poté. Čína obvinila USA z ohrožení bezpečnosti a destabilizace regionu, dále podezírali Američany z toho, že systémem chtějí špehovat čínské raketové aktivity.

Zlost Číny se také obrátila na Jižní Koreu. Peking zakázal vysílání jihokorejských televizních seriálů, filmů a rušila se plánovaná vystoupení populárních umělců. Číňané byli nabádání k bojkotu obchodů Lotte Group poté, co vyšlo najevo, že společnost poskytne některé své pozemky k vybudování THAAD základen. Do března 2017 musel konglomerát zavřít zhruba polovinu svých obchodů v Číně kvůli nedodržení předpisů.Nově zvolený prezident Mun Če-in pak další vývoj THAAD systému odložil na dobu neurčitou, údajně kvůli silnému protestu a bojkotu ze strany Číny. Mnoho Korejců proto tvrdí, že silná reakce jim "otevřela oči" a ukázala jim Peking "v pravých barvách".

Je jasné, že mohou mít přátelské vztahy jen do doby, dokud nějak neohrozí zájmy Číny. Systém THAAD měl být přitom odpovědí právě na severokorejskou stoupající agresi, ale Jihokorejci teď dobře chápou, že Čína je ve sporu se severním sousedem nepodpoří. Toto rozčarování vyvolává nedůvěru a poškozuje obraz Číny v Jižní Koreji.

Průzkum Asan Institute v březnu 2017 dokonce zjistil, že Korejci měli poprvé od konce války příznivější pohled na Japonsko než na Čínu. Tento fakt je považován za šokující právě z důvodu, že japonsko-korejské vztahy dodnes nejsou normalizované. Korejci Japoncům stále nemůžou zapomenout dlouhá léta kruté okupace a mělo se za to, že Japonsko patří mezi jihokorejským nejméně favorizovaným zemím hned po Severní Koreje.

Paradoxně však i Washightonu hrozí hluboký pokles reputace v Jižní Koreji. Mnozí v Soulu věří, že se USA snaží neustále odkládat své mezinárodní závazky, a přisuzují to tomu, že Američané jako světoví vůdci jsou v úpadku. Náhlé odmítnutí smlouvy o Transpacifickém partnerství Donaldem Trumpem, jeho stížnosti na schodek obchodní bilance mezi zeměmi a jeho výzvy, aby se Soul více finančně podílel na chod amerických základen v Jižní Koreji, toto negativní vnímání jen posiluje.

Mnohým dělá také starost nekonzistentní a někdy zánětlivá prohlášení, která vycházejí z Bílého domu. Jihokorejci se obávají toho, aby USA neupřednostnila své zájmy v otázce Severní Koreje a aby nepodnikli vojenské operace bez předchozí dohody se Soulem. Upadající a roztržitá vláda USA je pro ně ještě horší než asertivní Čína.

Jihokorejcům se nelíbí být pouhým pěšákem v regionálním soutěžení mezi USA a Čínou. Z Pekingu ani Washingtonu nepřicházejí žádná kreativní řešení na krizi na poloostrově. Obyvatelé proto začínají vyzývat své představitele k větší rozhodnosti a nezávislosti. Do popředí se dostává i myšlenka vývoje nukleárních zbraní, aby se v případě vlastní obrany nespoléhali na pomoc zvenčí.

Témata:  Jižní Korea,  Čína,  USA