reklama

"Bude to dlouhý a důkladný proces," řekla ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová, podle níž bude věc vyžadovat vytrvalost podobně jako maratonský běh. V minulosti nalezení bezpečného konečného úložiště označila za úkol tisíciletí.

Ve hře bude po předchozích zkušenostech s protesty v severoněmeckém Gorlebenu zpočátku celé území Německa.

Experti pak budou postupně vyřazovat místa, která jsou nevhodná - například taková, kde hrozí nebezpečí otřesů. V dalším kroku se budou vybírat lokality, které splňují alespoň minimální požadavky jako je dostatečná síla horniny, jež by vyhořelé palivo oddělila od okolního světa. Posuzovat se následně bude také vzdálenost potenciálního úložiště od obcí nebo riziko záplav.

O bližším průzkumu konkrétních míst mají rozhodovat Spolkový sněm a Spolková rada. Ty také nakonec učiní definitivní rozhodnutí. Úložiště má být k použití připravené v polovině století, což ale někteří experti považují na nerealistické.

Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo odejít od jaderné energetiky. Poslední jaderné reaktory uzavře v roce 2022. Podle propočtů ministerstva životního prostředí bude třeba v Německu uložit zhruba 600.000 metrů krychlových radioaktivního materiálu. V tomto objemu je kromě vyhořelého paliva z reaktorů zahrnut i ozářený stavební odpad, který vznikne při bourání zrušených jaderných elektráren.