Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polsko trvá na válečných reparacích od Německa

Polský parlament
Polský parlament
Foto: pis.org.pl

Varšava/Berlín - Polsko trvá na tom, aby mu Německo zaplatilo válečné reparace, které polská vláda odhaduje na stovky miliard eur. Berlín argumentuje, že se Varšava nároků na reparace a odškodnění v minulosti opakovaně zřekla.

"Je legitimní říci, že Polská republika má nárok na odškodnění od Spolkové republiky Německo, a tvrzení, že tento nárok vypršel nebo je promlčený, je nepodložené," uvádí se ve znaleckém posudku s nímž polský parlament seznámil veřejnost v pondělí. Polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak nedávno řekl, že jen hmotné škody dosahují "téměř bilion dolarů" (21,7 bilionu korun).

Dle Německa se ale Polsko odškodnění zřeklo: nejprve v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření smlouvy o německém uznání polské západní hranice na Odře a Nise, jakož i při potvrzení polské hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců.

Polský parlament naopak tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu. Navíc se prý týkalo pouze bývalé Německé demokratické republiky, která vznikla v roce 1949 v sovětské okupační zóně a byla součástí východního komunistického bloku.

Mluvčí německé vlády Steffen Seibert oponuje. Polsko se podle něj v roce 1953 vzdalo i dalších požadavků a později to několikrát potvrdilo.

Témata:  Polsko Německo válečné reparace

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.