Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko odmítá mírové síly OSN na své hranici s Ukrajinou

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Reprofoto YouTube

Moskva - Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková dnes rázně odmítla nedávný návrh USA. Podle něj mají být mírové síly OSN, které případně budou vyslány na Donbas, rozmístěny i na hranicích s Ruskem.

"Nevidím v tom návrhu žádnou logiku," řekla předsedkyně Rady federace novinářům v turkmenské metropoli Ašgabatu, kde je na návštěvě. Reagovala tak na prohlášení amerického ministerstva zahraničí, že Washington je pro rozmístění mírových sil OSN na celém území Donbasu, včetně hranic Ukrajiny s Ruskem, a pro poskytnutí širokého mandátu této misi.

"Jestliže činitelé OBSE nebudou pouze na frontové linii a budou se pohybovat na území Donbasu, pak mírové síly je budou přirozeně doprovázet na celém teritoriu a chránit je," uvedla dále Matvijenková. "Ti, kteří by chtěli obyvatele samozvané Doněcké a Luhanské republiky obehnat ostnatým drátem či je obklíčit, anebo je prostě zničit... neuspějí. Myslím, že to nikdo nemůže udělat, to se nestane," dodala podle Interfaxu.

Putin začátkem minulého týdne oznámil, že Rusko bude usilovat o vyslání mírových sil OSN na východoukrajinský Donbas, kde by tyto síly měly chránit evropské pozorovatele dohlížející na příměří. Podle něj by tyto síly měly být na frontové linii oddělující znepřátelené strany a chránit tam pozorovatele OBSE.

Myšlenku pozvání mezinárodních mírových jednotek na Donbas nastolil před dvěma lety ukrajinský prezident Petro Porošenko, avšak s tím, že na misi by se podle něj nemohli podílet ruští "agresoři" a že by bylo nejlepší, aby šlo o policejní misi Evropské unie. Rusko zareagovalo tehdy odmítavě, Evropská unie zdrženlivě.

Témata:  Ukrajinská krize Rusko Donbass v Doněcku

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.