Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V německých volbách může hlasovat přes 700 tisíc Turků. Mají strach z Erdogana

Tayyip Erdogan, summit NATO v Newportu
Tayyip Erdogan, summit NATO v Newportu
Foto: NATO

Berlín - 720 tisíc občanů s tureckými kořeny může významně ovlivnit výsledek parlamentních voleb v Německu, které se konají již tuto neděli 24. září. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jim adresoval výzvu, aby nevolili "nepřátele Turecka", za které označil vládní křesťanské a sociální demokraty (CDU a SPD) a Zelené.

"Erdoganovo doporučení nebude mít vliv (na rozhodování voličů). Možná u některých, ale na drtivou většinu voličů s tureckými kořeny to dopad mít nebude," je přesvědčen bývalý dlouholetý předseda Turecké obce v Německu Kenan Kolat.

Muž, který je zároveň předsedou berlínské buňky opoziční turecké Lidové republikánské strany (CHP), nicméně připustil, že i v důsledku Erdoganových slov letos možná zůstane doma více voličů s tureckými kořeny než dříve. "V minulosti jsme účast odhadovali tak na 50 procent," řekl zahraničním novinářům v Berlíně. Letos by to mohlo být jen kolem 40 procent. Někteří lidé totiž podle něj mají obavu, aby neměli problémy kvůli tomu, komu dali svůj hlas.

Také podle Canan Bayramové, kandidátky strany Zelených v berlínském volebním obvodu Friedrichshain-Kreuzberg, kde žije značná část obyvatel metropole s tureckým původem, je mezi německými Turky patrný strach a zdrženlivost. "Mají obavu, že se tu pohybují špiclové," řekla listu Süddeutsche Zeitung.

Šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen v červenci varoval, že v Německu působí turecká tajná služba, která "sbírá zpravodajské informace o osobách". Někteří odborníci tvrdí, že tureckých špionů je na německém území až 6000.

Ve spolkové republice, která má přes 82 milionů obyvatel, nyní podle Střediska pro turecká studia a výzkum integrace (ZfTI) se sídlem v západoněmeckém Essenu žije kolem 2,8 milionů lidí s tureckými kořeny. Zhruba 1,4 milionu z nich má německé občanství, kolem 720.000 jich je plnoletých. Podle odborníka ZfTI Yunuse Ulusoye v minulosti většinou volili levicové strany, především SPD.

Letos tomu ale možná bude trochu jinak. Kandidát SPD na kancléře Martin Schulz totiž na počátku září v televizní debatě s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) vyzval k ukončení vyjednávání o vstupu Turecka do Evropské unie, což mu třeba podle Kolata u voličů s tureckými kořeny rozhodně nepřidá. "Věřím, že po volbách svůj názor změní," říká Kolat.

Němci s tureckým původem ale už léta nezůstávají jen v pozici voličů, řada z nich je politicky aktivní a i letos se uchází v různých stranických dresech o poslanecká křesla. Asi nejznámější německý politik s tureckými kořeny Cem Özdemir je dokonce volebním lídrem Zelených. Nynější zmocněnkyní vlády pro migraci je zase členka SPD Aydan Özoguzová.

Témata:  volby v Německu Německo Recep Tayyip Erdogan

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 12:55

Kolik to stálo? Král Karel III. a dvě miliardy utracené po smrti Alžběty II.

Když v září 2022 zemřela všemi milovaná královna Alžběta II., tak v Británii nezavládlo bezvládí. Trůnu se ujal její syn Charles pod panovnickým jménem Karel III. Na oficiální korunovaci si však musel počkat až do května 2023. Stejně jako si britští daňoví poplatníci museli do těchto dní počkat na účet za korunovaci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy