Volby v Německu začaly. Rozhoduje se mimo jiné i o budoucnosti Scholze

Podle předvolebních průzkumů má největší šanci na vítězství konzervativní lídr Friedrich Merz, předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU). Pokud by se mu podařilo sestavit vládu, stal by se novým německým kancléřem, což by znamenalo výrazný posun v politice země. Jeho klíčovým slibem je náprava hlavních problémů země během čtyř let – ambiciózní cíl pro největší evropskou ekonomiku, která se potýká s rostoucími výzvami.

Merzova CDU bude muset hledat koaličního partnera, přičemž nejpravděpodobnějším spojencem se jeví Sociálnědemokratická strana (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze, jehož vláda se v loňském roce rozpadla. Přestože konzervativní lídr odmítl jakoukoli spolupráci s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD), ta se podle průzkumů může stát druhou nejsilnější stranou, dokonce předběhnout Scholzovu SPD.

Celkem 59,2 milionu Němců má právo volit, přičemž řada z nich již hlasovala korespondenčně. Odhady naznačují, že až 20 % voličů nebylo ještě v předvečer voleb rozhodnuto. Hlasování končí v 18:00 místního času a první výsledky by mohly být známy již v průběhu večera.

Volební kampaň byla mimořádně napjatá až do posledních hodin. V sobotu večer proběhla poslední televizní debata, již devátá v tomto měsíci, což podtrhuje význam letošních voleb. Německo čelí klíčovým rozhodnutím nejen na domácí půdě, ale i na mezinárodní scéně.

Merz slibuje silné vedení v Evropě, avšak Německo se zároveň ocitá pod tlakem kvůli požadavkům na větší investice do armády. Jako druhý největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině bude muset nová vláda jednat s prezidentem USA, který kritizoval ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského a narušil západní jednotu vůči Rusku.

Politickou scénu v Německu znepokojily i aktivity amerického viceprezidenta JD Vance, který se sešel s kandidátkou AfD na kancléřku Alice Weidelovou a vyzval k prolomení tabu v jednání s krajní pravicí. Toto tabu, známé v Německu jako „brandmauer“, se v posledních týdnech dostalo do popředí politických diskusí, zejména poté, co byl Merz obviněn, že toto nepsané pravidlo narušil využitím podpory AfD v parlamentu. To vyvolalo protesty proti krajní pravici v několika německých městech.

AfD, která je již dominantní silou v několika východoněmeckých spolkových zemích, nyní získává podporu i na západě, především mezi mladšími voliči, a to díky kampani na sociálních sítích. Jeden z videoklipů Alice Weidelové na TikToku například zaznamenal čtyři miliony zhlédnutí.

Strana prosazuje radikální změny v německé politice – od vystoupení z EU přes návrat k jaderné energii až po obnovení vztahů s Ruskem. Nejhlasitější je ale její rétorika v oblasti migrace a bezpečnosti, zvláště po sérii pěti smrtelných útoků od loňského května, z nichž tři se odehrály přímo během volební kampaně. Nejnovější incident, páteční pobodání u památníku holokaustu v Berlíně, jen umocnil veřejnou debatu. Policie uvedla, že útočníkem byl Syřan a čin měl antisemitský motiv.

AfD otevřeně podporuje politiku „remigrace“, což je kontroverzní pojem, jenž zahrnuje deportaci migrantů, kteří se dopustili trestných činů, ale může se vztahovat i na širší deportace osob s migračním původem.

Ve starých průmyslových regionech západního Německa, jako je Porúří, AfD získává stále větší podporu. Například v některých čtvrtích města Duisburg dosáhla ve volbách do Evropského parlamentu až 30% podílu hlasů. Podle odborníků strana oslovuje především nespokojené voliče, kteří vnímají stagnaci ekonomiky a rostoucí kriminalitu jako hlavní problémy.

„Lidé jsou frustrovaní, chybí pracovní místa, všechno je dražší a politici se o nás nestarají,“ říká pro BBC jeden z mladých voličů v Duisburgu, kteří plánují podpořit AfD. Podle profesora Conrada Zillera z Univerzity Duisburg-Essen se v německé společnosti stále častěji otevřeně mluví o podpoře krajní pravice, což bylo dříve nemyslitelné.

Zatímco AfD posiluje, menší strany se obávají, zda překonají pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Bundestagu. To platí zejména pro liberály z FDP, kteří byli součástí odcházející vlády, a levicovou populistickou stranu BSW. Naopak tradiční Levice v posledních dnech posílila a podle průzkumů by se mohla stát pátou nejsilnější stranou po Zelených.

Německé volby tak představují klíčový moment nejen pro domácí politiku, ale i pro budoucí směřování Evropy. Výsledky naznačí, jakým směrem se země vydá – zda se přikloní k tradičním stranám, nebo zda posílí vliv pravicových populistů, což by mohlo zásadně ovlivnit nejen německou politiku, ale i rovnováhu sil v celé Evropě. 

Témata:  Německo,  volby v Německu