Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká paranoia: Lidé odmítají uprchlíky, ale volili by Schulze

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Praha/Berlín - Češi jsou na jednu stranu evropským národem, který nejhlasitěji odmítá blízkovýchodní běžence, na druhé straně by si přáli spíše vítězství Martina Schulze (SPD) než Angely Merkelové (CDU-CSU) v německých volbách. Schulz přitom dlouhodobě kritizuje zejména země Visegrádské čtyřky za jejich odmítavý postoj k uprchlíkům a tuto otázku spojuje s unijními dotacemi.

V srpnu ukázal prestižní průzkum agentury Gallup vztah některých národů k uprchlické otázce. Primárně zkoumal míru tolerance vůči cizincům. Na posledních místech se přednostně umístily země s komunistickou minulostí. Smutné je také konkrétní číslo 56 procent českých občanů, kteří by nepodali pomocnou ruku ani jednomu syrskému uprchlíkovi. Ještě hůře dopadli Maďaři, kde by uprchlíka nepřijalo 70 procent respondentů a Slováci, kde je proti uprchlíkům 61 procent lidí. 

Češi a státy V4 se také dlouhodobě vymezují vůči mechanismu kvót na přerozdělování uprchlíků, kteří utíkají před válečnými útrapami. 

Nejednou právě tyto země kritizoval současný adept na nového německého kancléře Martin Schulz ze sociální demokracie. V neděli se postaví současné kancléřce Angele Merkelové. Té je často připisováno, že uprchlíky do Německa, potažmo do Evropy, "pozvala". 

Zajímavý faktem je, že výrazně prounijně založeného Schulze, který volá po větší solidaritě a přijímaní uprchlíků, by volila většina Čechů. Vyplynulo to už v polovině léta v průzkumu německého think tanku, který zveřejnil server Frankfurter Allgemeine Zeitung. Z průzkumu vyplynulo, že až polovina voličů by dala přednost Schulzovi před Merkelovou. Vůči kancléřce se vyjádřilo pozitivně jen 32 procent respondentů - nejméně ze všech zkoumaných východoevropských zemí. Negativně ji ohodnotilo taktéž největší procento, a to 61 procent respondentů. 

Schulze hodnotí negativně jen 16 procent Čechů. Schulz přitom postkomunistické země výrazně kritizuje a za nenaplnění kvót by jim zkrátil unijní dotace. "Udělal bych především jedno - evropským partnerům řekl, že Německo, Itálie a Řecko nemohou přijmout všechny běžence. Buď bude solidární rozdělování uprchlíků mezi všechny, nebo Německo zpochybní rozpočet EU," naznačil už dříve. Zkrátil by evropské fondy zemím, které nechtějí přijímat uprchlíky. Proti tomuto spojení se vymezila kancléřka Merkelová v televizní debatě. 

Z průzkumu německého think-tanku vyplynulo také to, že nejpozitivněji vnímají Merkelovou Chorvati a Rumuni, Nejkritičtěji se k ní staví kromě Čechů také Slováci a Maďaři. Proti Schulzovi jsou nejvíc zaměřeni Poláci. O novém kancléřovi se rozhodne v neděli 24. září. 

Témata:  volby v Německu Angela Merkelová Martin Schulz Češi uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.